Systém sledování SPZ Flock v USA čelí kritice kvůli desítkám případů zneužití dat

Síť automatických čtečů poznávacích značek, které v USA provozuje firma Flock, se v posledních letech rozrostla na přibližně 120 000 zařízení rozmístěných po celé zemi. Kamery snímají projíždějící vozidla a policejním a bezpečnostním složkám umožňují dohledávat pohyb konkrétních aut podle SPZ. Systém, který měl původně sloužit k odhalování trestné činnosti, se však podle nedávno zveřejněných zjištění opakovaně zneužívá i k soukromým účelům.

Podle informací, které 17. srpna 2026 zveřejnil novinář James O'Donnell, bylo dosud zdokumentováno přibližně 50 případů zneužití systémů Flock a konkurenčních poskytovatelů podobné technologie. Mezi nejvýraznější patří případ ženy z Wisconsinu, jejíž bývalý přítel, policista, vyhledával její vozidlo v systému celkem 179krát. Případ ukazuje, jak snadno mohou mít přístup k citlivým datům o pohybu občanů lidé, kteří k nim nemají mít oprávněný důvod přistupovat.

Flock na tlak veřejnosti i kritiků reagoval zavedením nových požadavků na uživatele systému. Než někdo provede vyhledávání, musí nyní zadat číslo případu, ke kterému se dotaz vztahuje. Firma však přiznává, že zadaná čísla nijak neověřuje, takže opatření samo o sobě nezabrání tomu, aby si někdo vymyslel fiktivní číslo případu a přesto k datům přistoupil.

Statistiky, které Flock zveřejnil, ukazují, že naprostá většina vyhledávání – zhruba 90 procent – probíhá do týdne od incidentu, ke kterému se vztahuje. Firma doporučuje agenturám uchovávat nasbíraná data po dobu sedmi dní, jednotlivé policejní sbory a další subjekty však mohou data uchovávat i výrazně déle, což zvyšuje riziko jejich pozdějšího zneužití nebo úniku.

Flock si přes uvedené kauzy dosud udržuje silnou pozici na trhu a podle posledního ocenění dosahuje hodnoty 8 miliard dolarů. Zveřejněné případy zneužití ale vyvolaly reakci na komunální úrovni – řada měst v USA v posledních měsících začala rušit smlouvy s Flock na provoz kamerového systému na svém území, a to právě kvůli obavám z ochrany soukromí a nedostatečné kontroly nad tím, kdo a proč data využívá.

Kritika přichází i ze strany občanských organizací. Chad Marlow z American Civil Liberties Union (ACLU) k celé záležitosti uvedl, že „nejpřijatelnější smlouva s Flock je taková, která není nikdy podepsána“. Podle organizace představuje rozsáhlá síť kamer zásadní riziko pro soukromí občanů, protože umožňuje sledovat pohyb konkrétních lidí bez jejich vědomí a bez dostatečných záruk proti zneužití ze strany jednotlivých pracovníků, kteří k systému mají přístup.

Generální ředitel Flock Garrett Langley na kritiku reagoval s tím, že s postojem ACLU nesouhlasí a pravděpodobně nikdy nebude souhlasit. „Pravděpodobně vždy budu mít jiný názor než ACLU,“ uvedl Langley, čímž naznačil, že firma nehodlá zásadně měnit svůj obchodní model ani přístup k fungování systému navzdory opakovaným výzvám k větší transparentnosti a přísnější kontrole.

Případ ženy z Wisconsinu i další zdokumentované incidenty tak otevírají širší debatu o tom, do jaké míry mají mít soukromé firmy a jednotlivé policejní složky přístup k rozsáhlým databázím sledujícím pohyb běžných občanů, a jak účinně lze takový přístup kontrolovat. Zavedení požadavku na číslo případu představuje první krok ze strany Flock, ale vzhledem k tomu, že firma údaje neověřuje, zůstává otázkou, nakolik toto opatření skutečně omezí zneužívání systému v praxi. Vývoj situace bude patrně záviset i na tom, kolik dalších měst se rozhodne smlouvy s firmou ukončit a zda na federální nebo státní úrovni vzniknou přísnější pravidla pro provoz podobných systémů sledování vozidel.