Gravitační pole se mohou chovat jako magnetické pole Slunce, tvrdí studie
12. 11. 2026
Vědci z Florida International University (FIU) zjistili, že neexistuje člověk, kterého by lákaly všechny druhy komárů najednou. Každý z testovaných druhů si totiž vybírá jiné lidi, a to především podle jejich tělesné chemie a kožních pachů. Studie vyšla 10. listopadu v odborném časopise iScience.
Tým testoval tři druhy komárů na 119 lidských dobrovolnících. Šlo o Aedes aegypti, Aedes albopictus, známého jako asijský tygří komár, a Culex quinquefasciatus, tedy jižního domácího komára. Tyto druhy přenášejí řadu onemocnění, mezi nimi žlutou zimnici, dengue, Zika nebo horečku západního Nilu. Žádný z účastníků nepřitahoval všechny tři druhy zároveň, každý druh upřednostňoval jinou skupinu lidí.
Výzkum vedl Matthew DeGennaro, neurogenetik a ředitel Biomolecular Sciences Institute na FIU. Hlavní autorkou studie je doktorandka Kaylee Marrero. Podle týmu jde o první práci, která přímo srovnává reakce více druhů komárů na stejné lidské účastníky.
Vědci od dobrovolníků odebírali vzorky tělesného pachu a kožního mikrobiomu a analyzovali jejich chemické a mikrobiální složení. Lidská kůže přitom uvolňuje více než 1 000 těkavých organických sloučenin. Výsledky ukázaly silné souvislosti mezi preferencemi komárů a rozdíly v chemickém a mikrobiálním složení kůže.
Jednotlivé druhy se v preferencích výrazně lišily. Komár Aedes aegypti upřednostňoval lidi bez přidaných parfémů a s nižší hladinou některých těkavých chemických látek. Kouše převážně přes den a mírně dával přednost mužům před ženami. Aedes albopictus, který rovněž kouše přes den, byl naopak přitahován lidmi s vyšší hladinou ketonů a přírodních rostlinných těkavých látek.
Odlišně se choval Culex quinquefasciatus, který se živí po setmění. Ten byl citlivý na kožní mikrobiom: některé bakteriální čeledi lidi pro tohoto komára činily přitažlivějšími, jiné je naopak odrazovaly. DeGennaro k tomu uvedl, že kožní mikrobiom definuje lidský pachový podpis.
Autoři studie spojují svůj výzkum s praktickým cílem. Chtějí přispět k vývoji cílenějších repelentů proti komárům, které by byly specifické pro jednotlivé druhy. Dosavadní přípravky podle nich nezohledňují, že různé druhy reagují na odlišné signály z lidského těla. Poznatky o tom, které chemické látky a které mikroby komáry přitahují či odpuzují, mohou být východiskem pro přípravky, které budou účinnější tam, kde se vyskytuje konkrétní druh.
Odborný článek je dostupný pod identifikátorem DOI 10.1016/j.isci.2026.117006. Studie ukazuje, že přitažlivost pro komáry není jednoduchá vlastnost, kterou by člověk buď měl, nebo neměl, ale že závisí na tom, o jaký druh komára jde. Zatímco jeden druh se vyhne člověku s určitým chemickým profilem, jiný ho může vyhledávat, a naopak. To podle autorů vysvětluje, proč lidé často vnímají, že je komáři štípou více či méně než jejich okolí, aniž by existoval univerzální předpis, čím se výrazně odlišují.
Význam výzkumu spočívá také v tom, že dosavadní práce se zpravidla soustředily na jeden druh komára nebo na srovnání různých druhů na různých skupinách lidí. Přímé srovnání na stejných dobrovolnících umožnilo odlišit rozdíly způsobené druhem komára od rozdílů daných samotnými lidmi. Díky tomu mohli vědci jasněji určit, které vlastnosti kůže jsou pro který druh důležité.
Vedle chemických látek ve zvýšené míře přitahujících komáry autoři sledovali i opačný efekt, tedy látky a mikrobiální složení, které komáry odrazují. Právě ty mohou být užitečné při vývoji nových ochranných prostředků. Studie tak otevírá cestu k repelentům, které by cíleně využívaly přirozené signály lidského těla a zároveň zohledňovaly, že komáři aktivní ve dne a po setmění sledují odlišné stopy.