Geologie | Novinky 17. 11. 2026

Studie: více než polovina alpských lyžařských areálů leží na plazících se svazích

Studie: Více Než Polovina Alpských Lyžařských Areálů Leží Na Plazících Se Svazích

Na rizika, která skrývají pomalu se plazící horské masivy pod lyžařskými středisky, upozornil ve svém blogovém příspěvku Dave Petley. Text vyšel 13. listopadu v Eos v rubrice The Landslide Blog a věnuje se nové studii Blondeaua a Gunnella, kterou zveřejnil Journal of Environmental Management (svazek 419, článek 131284). Autoři se v ní zaměřili na severní část Francouzských Alp, kde působí 116 lyžařských areálů.

Předmětem výzkumu jsou takzvané oblasti deformace horninového svahu, v odborné literatuře označované zkratkami RSD nebo DsGSD, česky hluboké gravitační deformace svahu. Jde o rozsáhlé poruchy horninových masivů, které se mohou po staletí až tisíciletí velmi pomalu plazit. Zároveň však mohou selhat katastrofálním způsobem, což z nich činí potenciální hrozbu pro infrastrukturu i lidi, kteří se pod nimi nebo na nich pohybují.

Badatelé v zájmové oblasti určili celkem 888 takových zón. Z nich 206 zasahuje do lyžařských středisek a dotčeno je tak 69 areálů z 116. Jinými slovy, více než polovina zdejších lyžařských oblastí leží alespoň zčásti na území, které se pomalu deformuje. Petley ve svém textu zdůrazňuje, že samotná přítomnost RSD ještě neznamená bezprostřední nebezpečí, protože většina těchto struktur se pohybuje extrémně pomalu. Otázkou je, které z nich a kdy by mohly přejít do rychlého selhání.

Jako názorný příklad uvádí středisko Les Menuires, nad nímž se nachází velký sesuv. Autoři studie odhadli, že RSD ovlivňuje 86 procent lyžařské oblasti tohoto střediska. Je to tedy případ, kdy téměř celý areál leží na území, jehož stabilita je dlouhodobě předmětem zájmu geologů.

Aby bylo možné odlišit lokality s vyšším rizikem od těch méně problematických, navrhují autoři využít analýzu InSAR, tedy družicovou radarovou interferometrii, která dokáže sledovat velmi malé pohyby zemského povrchu. Podle výsledků ukázala InSAR analýza u 43 ze 69 dotčených lokalit probíhající deformaci. Metoda tak může pomoci určit oblasti, kde je největší pravděpodobnost velkých selhání, a nasměrovat tam podrobnější průzkum a monitoring.

Petley ve svém příspěvku připomíná také širší souvislosti. Změna klimatu podle něj zvyšuje frekvenci skalních svahových selhání, takže téma nabývá na naléhavosti právě ve vysokohorském prostředí. Lyžařská střediska jsou přitom specifická tím, že na svazích soustřeďují značnou infrastrukturu, od lanovek přes ubytování až po sjezdovky, a v sezoně i velké množství návštěvníků.

Pokud jde o praktická opatření, autoři doporučují kombinaci několika technik řízení rizika. Žádný jediný přístup podle nich nestačí, protože povaha těchto deformací je různorodá a každá lokalita má své zvláštnosti. Konkrétní podoba opatření se bude lišit podle toho, jak rychle se svah pohybuje, jak velká je případná hrozba a co všechno se pod ním nachází.

Studie je zajímavá i tím, že přináší systematický přehled pro celý region, nikoli jen pro jednotlivé problematické případy. Ukazuje, že pomalé deformace horských svahů nejsou okrajovým jevem, ale běžnou součástí prostředí, ve kterém se v Alpách provozuje zimní turistika. Společně s dostupností družicových dat tak vytváří podklad pro cílenější sledování a plánování.

Petleyho příspěvek je zveřejněn pod licencí CC BY-NC-ND 3.0.

Našli jste v článku chybu?

Publikováno: 17. 11. 2026

Kategorie: Geologie | Novinky