Studie: mimořádnou paměť SuperAgers ve stáří nevysvětlují geny, ukazuje výzkum

Vědci z University of Chicago Medical Center zveřejnili 25. července 2026 výsledky téměř dvacetileté studie, která se zabývá fenoménem takzvaných SuperAgers – starších dospělých ve věku 80 a 90 let, jejichž paměťové schopnosti odpovídají lidem o dvě až tři desetiletí mladším. Výzkum, na kterém spolupracoval tým z HAARC Center a Translational Genomics Research Institute (TGen), přinesl překvapivý závěr: genetická výbava těchto výjimečných jedinců jejich mimořádnou paměť nevysvětluje.

Do studie bylo zapojeno 142 SuperAgers a 89 starších dospělých s průměrnou kognitivní výkonností odpovídající jejich věku. Vědci u obou skupin analyzovali gen APOE, který je dlouhodobě spojován s rizikem rozvoje Alzheimerovy choroby, a dále tři polygenová riziková skóre zohledňující kombinovaný vliv většího počtu genetických variant. Očekávalo se, že SuperAgers budou vykazovat nižší genetické riziko demence nebo naopak nesou varianty spojené s ochranou mozku před stárnutím.

Výsledky ale ukázaly, že žádný takový jasný rozdíl mezi oběma skupinami neexistuje. SuperAgers nemají oproti průměrné populaci seniorů výraznou genetickou výhodu, pokud jde o riziko Alzheimerovy choroby nebo obecné kognitivní schopnosti dané dědičností. To znamená, že samotná DNA nedokáže vysvětlit, proč si tito lidé i v pokročilém věku uchovávají mladistvou paměť srovnatelnou s lidmi o generaci mladšími.

Zjištění posilují, že zachování kognitivního zdraví zahrnuje více než jen snížení rizika Alzheimerovy choroby, uvedla k výsledkům studie Ana Capuano, PhD. Podle autorů tak fenomén SuperAgers nelze redukovat na genetickou loterii – do hry zjevně vstupují i další faktory, které se zatím nepodařilo přesně identifikovat.

Výzkumný tým proto plánuje zaměřit další fáze studia na biologické, environmentální a zkušenostní faktory, které by mohly přispívat k výjimečnému kognitivnímu stárnutí. Mezi možné oblasti zájmu patří životní styl, sociální zapojení, fyzická aktivita nebo dlouhodobé návyky, které by mohly hrát roli vedle genetiky, nebo dokonce být důležitější než ona. Cílem je pochopit, co přesně odlišuje mozek SuperAgers od mozku běžně stárnoucích seniorů, a to i přesto, že sdílejí podobné genetické riziko.

Studie byla podpořena National Institute on Aging, McKnight Brain Research Foundation a Simons Foundation, což naznačuje, že fenomén SuperAgers je vnímán jako významné téma v oblasti výzkumu stárnutí mozku a prevence demence. Vzhledem k tomu, že populace ve vyspělých zemích stárne a počet lidí s Alzheimerovou chorobou a dalšími formami demence celosvětově roste, má hledání příčin výjimečné odolnosti mozku vůči stárnutí praktický význam pro budoucí prevenci a péči o seniory.

Fenomén SuperAgers zkoumají vědci již od počátku dvacátých let dvacátých let tohoto tisíciletí, přičemž od té doby se podařilo shromáždit rozsáhlá data o kognitivních schopnostech, mozkové struktuře i životních návycích těchto jedinců. Aktuální genetická analýza je jedním z dílčích kroků dlouhodobého výzkumu, který má nakonec přispět k ucelenějšímu obrazu o tom, proč některým lidem stárnutí mozku téměř nezpůsobuje ú