Časové omezení jídla zlepšuje u starších žen s nadváhou i kognitivní funkce, ukazuje studie

Časové omezení stravování na méně než devět hodin denně může u starších žen s nadváhou vést nejen k úbytku hmotnosti, ale také ke zlepšení kognitivních funkcí. Vyplývá to z pilotní klinické studie s názvem „Restrikce jídelních oken zlepšuje kognitivní funkce“, jejíž výsledky byly představeny na konferenci NUTRITION 2026, konané ve dnech 25. až 28. července v National Harbor ve státě Maryland. Studie samotná byla publikována 26. července 2026.

Výzkumníci sledovali 47 žen ve věku 50 až 79 let, které byly klasifikovány jako osoby s nadváhou nebo obezitou. Účastnice byly rozděleny do dvou skupin – experimentální skupina dodržovala jídelní okno v průměru 8,2 hodiny denně, typicky od 10:00 do 18:00, zatímco kontrolní skupina jedla v rozmezí přibližně 12,3 hodiny denně. Obě skupiny dodržovaly kalorický deficit 500 kalorií denně.

Po šesti měsících autoři studie zaznamenali průměrný úbytek hmotnosti přibližně 15 liber, tedy asi 6,8 kilogramu. Kromě očekávaného poklesu tělesné hmotnosti se u účastnic v experimentální skupině projevilo významné zlepšení v oblasti prostorového plánování a řešení problémů ve srovnání s kontrolní skupinou.

Autorkou studie je Sue Shapses, PhD, RD, DFASN, profesorka na Rutgers University. Podle jejích slov může mít na kognitivní zdraví pozitivní vliv už samotný úbytek hmotnosti. „Ztráta hmotnosti sama o sobě odvrátí některé kognitivní úpadky související se stárnutím...“ uvedla Shapses při prezentaci výsledků.

Vědkyně zároveň zdůraznila, že zjištění je třeba považovat za předběžné. Jde o pilotní studii s relativně malým počtem účastnic, a proto bude podle autorů nutný další výzkum, který by výsledky potvrdil na větší skupině lidí. Vědci by se také chtěli podrobněji zaměřit na mechanismy, které za pozorovaným zlepšením kognitivních funkcí stojí – tedy vysvětlit, proč právě kombinace omezeného jídelního okna a kalorického deficitu může mít na mozek starších žen pozitivní dopad.

Časově omezené stravování, známé také jako intervalový půst, se v posledních letech těší rostoucímu zájmu jak mezi odborníky na výživu, tak mezi širokou veřejností. Princip spočívá v tom, že jedinec konzumuje veškerou stravu během kratšího časového okna během dne, zatímco po zbytek času – včetně noci – se jídla zdržuje. Dosavadní výzkumy se často zaměřovaly především na metabolické přínosy tohoto přístupu, jako je regulace hmotnosti, zlepšení citlivosti na inzulín nebo snížení rizika metabolického syndromu. Nová studie prezentovaná na konferenci NUTRITION 2026 rozšiřuje pohled na tuto oblast tím, že poukazuje na možnou souvislost mezi stravovacím režimem a kognitivním zdravím u starší populace.

Cílová skupina studie – ženy ve věku 50 až 79 let s nadváhou nebo obezitou – je relevantní vzhledem k tomu, že s přibývajícím věkem roste riziko kognitivního úpadku, přičemž nadváha a obezita patří mezi faktory, které mohou toto riziko dále zvyšovat. Pokud by se výsledky studie potvrdily na větší populaci, mohlo by časově omezené stravování představovat relativně jednoduchý a nenákladný nástroj, jak současně řešit problém nadváhy i podpořit kognitivní funkce u starších dospělých.