Studie: klimatické změny mění rozšíření 80 procent zkoumaných druhů motýlů

Klimatické změny výrazně mění rozšíření motýlů po celém světě, ukazuje rozsáhlá studie zveřejněná v odborném časopise Nature Ecology & Evolution. Vědci analyzovali data o 1 758 druzích motýlů, což představuje přibližně 10 procent všech známých druhů této skupiny hmyzu. Výsledky poskytují dosud jeden z nejucelenějších pohledů na to, jak se motýli po celém světě přizpůsobují měnícím se podmínkám prostředí.

Z analýzy vyplývá, že naprostá většina zkoumaných druhů svůj areál výskytu nějakým způsobem změnila. Celých 80 procent motýlů rozšířilo území, na kterém se vyskytuje, zatímco u 27 procent druhů došlo naopak k zúžení areálu. U 22 procent druhů pak vědci zaznamenali posun v nadmořské výšce, kde se motýli vyskytují – tedy přesun do vyšších poloh, který bývá typickou reakcí na oteplování klimatu. Protože řada druhů vykázala hned několik typů změn současně, součet procentuálních podílů u jednotlivých kategorií logicky přesahuje sto procent.

Nejvýznamnějším zjištěním studie je podíl posunů, které lze přímo spojit s klimatickými změnami a extrémními povětrnostními jevy. Podle autorů výzkumu bylo s těmito faktory spojeno 79 procent všech zaznamenaných posunů areálu. Jde o vysoké číslo, které podle vědců potvrzuje, že motýli patří mezi organismy mimořádně citlivé na změny teploty, srážek i výskyt extrémních jevů, jako jsou vlny veder, sucha nebo naopak přívalové deště.

Motýli jsou dlouhodobě považováni za takzvaný indikátorový druh – tedy skupinu organismů, jejichž chování a rozšíření dobře vypovídá o celkovém stavu ekosystémů. Jejich krátký životní cyklus a citlivost na teplotu a vlhkost znamenají, že reagují na změny prostředí rychleji než mnohé jiné druhy. Právě proto se motýli často využívají jako model pro sledování dopadů globálního oteplování na biodiverzitu.

Rozšiřování areálu u většiny druhů může na první pohled působit jako pozitivní zpráva, odborníci ale upozorňují, že realita je složitější. Motýli se často stěhují do nových oblastí proto, že jejich původní prostředí se stává nevhodným – ať už kvůli vyšším teplotám, nedostatku vláhy nebo změnám ve vegetaci, na které jsou tyto druhy vázány. Zúžení areálu u více než čtvrtiny zkoumaných druhů pak signalizuje, že některé populace mohou být oteplováním přímo ohroženy, zejména pokud nemají kam ustoupit nebo pokud jejich šíření brání fragmentace krajiny.

Přesun do vyšších nadmořských výšek, který studie zaznamenala u pětiny druhů, je jedním z nejčastěji popisovaných důsledků oteplování v odborné literatuře. S rostoucími teplotami se hranice vhodných klimatických podmínek posouvá výše do hor, a druhy, které na tyto podmínky reagují, tak migrují za chladnějším prostředím. Tento jev má však své limity – druhy vázané na vysokohorské oblasti se dříve či později dostanou na hranici dostupného prostoru a nemají kam dále ustupovat.

Výzkum, publikovaný v Nature Ecology & Evolution, patří mezi studie, které dokládají, jak plošně a rychle klimatické změny ovlivňují rozšíření hmyzu na globální úrovni. Vzhledem k tomu, že motýli hrají důležitou roli v ekosystémech, mimo jiné jako opylovači a součást potravních řetězců, mohou mít zjištěné posuny areálů širší dopad i na další druhy rostlin a živočichů, které jsou na ně vázány.

Autoři studie zdůrazňují, že podobná data jsou důležitá pro ochranu přírody a plánování opatření na ochranu biodiverzity. Pochopení toho, které druhy jsou nejzranitelnější vůči změnám klimatu a kam se přesouvají, může pomoci při navrhování chráněných území nebo koridorů, které by umožnily druhům reagovat na měnící se podmínky. Zároveň výsledky potvrzují, že dopady klimatických změn na přírodu jsou už dnes měřitelné a rozsáhlé, a to nejen u velkých nebo ohrožených druhů, ale i u běžného hmyzu, jako jsou motýli.