Studentská lista vyhrála volby v Srbsku, vědci čekají obrat

Studentské hnutí Studentská lista zvítězilo o víkendu ve volbách v Srbsku a získalo většinu. Po hlasování z 25. října tak nahradí vládu Aleksandra Vučiće, jehož poslední dva roky v prezidentské funkci poznamenaly spory s univerzitami a akademiky. O situaci informovala Mićo Tatalović v článku, který 29. října vyšel v časopise Chemistry World.

Za zrodem hnutí stojí protesty, jež vyvolal kolaps střešní konstrukce nádraží v listopadu 2024. Neštěstí si vyžádalo 16 obětí a stalo se symbolem nespokojenosti s fungováním státu. Část akademické obce se k protestům přidala a podpořila je. Podle zmíněného článku vláda na tuto podporu reagovala tvrdě: omezovala vědcům čas určený na výzkum, krátila jim platy, zdržovala čerpání výzkumných fondů a v některých případech přistoupila k propuštění.

Program vítězného hnutí staví na několika bodech. Klade důraz na boj proti korupci, meritokracii, lepší vzdělávání a zdravotnictví, zlepšení pracovních práv a stabilní financování vědy. Právě poslední zmíněný bod je pro vědeckou komunitu klíčový, protože nejistota kolem výzkumných peněz se v posledních letech týkala řady pracovišť.

Část akademiků už nyní formuluje konkrétní požadavky. Vladan Čokić z Ústavu pro lékařský výzkum v Bělehradě chce, aby se do původních funkcí vrátili ti, kdo o místa přišli, a aby jednotlivé případy prošetřil nezávislý orgán. Jelena Kleut uvedla, že její soudní spor kvůli propuštění stále probíhá, takže pro ni zatím nic není uzavřeno.

Větší změnu očekává i Gazela Pudar Draško z Ústavu pro filozofii a společenskou teorii při Univerzitě v Bělehradě. Podle ní by se měl proměnit samotný vztah mezi státem a univerzitami a měla by se obnovit institucionální autonomie, tedy možnost vysokých škol rozhodovat o svém fungování bez politických zásahů.

Kdo bude novou vládu vést, zatím není rozhodnuto. Mezi možnými kandidáty na premiéra se zmiňuje Radomir Saicic, organický chemik z Univerzity v Bělehradě. Jeho jméno ukazuje, že hnutí, které vzešlo z univerzitního prostředí, by mohlo do nejvyšších funkcí vyslat přímo lidi z vědy. Neven Isailović z Ústavu pro historii v Bělehradě proto očekává, že resort vědy připadne osobě z vědecké komunity.

Zda se očekávání naplní, ukáže až sestavování vlády a její první kroky. Vědci, kteří o práci přišli, čekají především na konkrétní rozhodnutí o svých případech. Vláda, která o sobě tvrdí, že staví na zásluhách a stabilním financování výzkumu, se bude muset rychle rozhodnout, jak naloží s dědictvím předchozího období. Změna moci každopádně otevírá otázku, jak rychle a v jaké podobě se podaří vztahy mezi státem a akademickou sférou napravit.