Bílý dům plánuje politickou komisi ke schvalování grantů NIH, spor vyvolal Harvard

Ředitel Úřadu pro správu a rozpočet Bílého domu Russell Vought připravil plán na vytvoření komise politických jmenování, která by měla revidovat granty Národních institutů zdraví (NIH). Informaci s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené se situací zveřejnily deníky The Washington Post a Politico. Podle těchto zpráv Vought navrhl prezidentu Donaldu Trumpovi vydání výkonného příkazu, kterým by taková komise vznikla.

Nová komise by podle návrhu měla mít pravomoc schvalovat veškeré granty přidělované NIH, tedy hlavní federální agenturou financující biomedicínský výzkum ve Spojených státech. Zvláštností plánu je požadavek, aby komise dosahovala při rozhodování o grantech jednomyslné shody. Taková podmínka by v praxi znamenala, že by stačil nesouhlas jediného člena komise k zablokování konkrétního grantu, což by centralizovalo kontrolu nad rozdělováním prostředků na výzkum do rukou politicky jmenovaných osob.

Podle informací obou listů měl být impulzem k přípravě plánu spor mezi prezidentem Trumpem a ředitelem NIH Jayem Bhattacharyou. Trump byl údajně rozčilený poté, co Bhattacharya odmítl snížit financování pro výzkumníky z Harvardovy univerzity. Harvard se v posledním období opakovaně ocitl v hledáčku Trumpovy administrativy kvůli sporům o financování a politiku univerzity, a snaha omezit tok federálních peněz do instituce se podle všeho měla promítnout i do rozhodování o vědeckých grantech NIH. Bhattacharya, kterého Trump do čela NIH jmenoval, se podle dostupných informací postavil proti plošnému škrtání prostředků pro harvardské vědce.

Plán na vytvoření komise se setkal s ostrým odporem v Kongresu. Několik členů Kongresu vyjádřilo silný nesouhlas s tím, aby o odborných vědeckých grantech rozhodovala skupina politických nominantů namísto standardního procesu vzájemného hodnocení odborníky (peer review), který NIH při udělování grantů tradičně používá. Kritici plánu poukazují na to, že zavedení požadavku na jednomyslnost by mohlo vážně zpomalit nebo zablokovat financování důležitého výzkumu, včetně projektů zaměřených na léčbu závažných onemocnění.

NIH je největším veřejným financovatelem biomedicínského výzkumu na světě a rozděluje ročně granty v hodnotě desítek miliard dolarů univerzitám, nemocnicím a výzkumným institucím po celé zemi. Zásah do způsobu schvalování těchto grantů by tak měl dopad daleko za hranice jednoho sporu s Harvardem a mohl by ovlivnit financování vědy napříč obory od onkologie po infekční choroby.

Zprávy o připravovaném plánu přicházejí v době, kdy Trumpova administrativa opakovaně usiluje o větší kontrolu nad federálními agenturami a jejich rozhodováním, včetně oblasti vědy a výzkumu. Vought, jako ředitel Úřadu pro správu a rozpočet, patří mezi klíčové architekty snah o restrukturalizaci fungování federálních úřadů a jeho úřad má na starosti dohled nad rozpočty jednotlivých agentur i prosazování prezidentových priorit napříč exekutivou.

Zatím není jasné, zda Trump výkonný příkaz skutečně podepíše a v jaké podobě by případná komise fungovala. Bílý dům se k předčasně zveřejněným informacím oficiálně nevyjádřil. Podobně mlčí i NIH a úřad ředitele Bhattacharyi. Otázkou zůstává i to, jak by novou komisi ovlivnil případný odpor Kongresu, který má na financování a fungování federálních vědeckých institucí rovněž zákonodárný dohled.

Spor kolem financování Harvardu i šíře nastavených pravidel pro NIH tak pokračuje a případné zavedení politické komise pro schvalování grantů by představovalo výraznou změnu v dosavadním způsobu, jakým Spojené státy rozdělují prostředky na vědecký výzkum. Odborná veřejnost i zástupci akademické sféry podle dostupných informací sledují vývoj situace s obavami z možného narušení nezávislosti vědeckého hodnocení grantů.