Sojuz MS-29 dopravil tříčlennou posádku na ISS, mise potrvá osm měsíců

V úterý 14. července 2026 odstartovala z Baikonurského kosmodromu v Kazachstánu raketa Sojuz MS-29, která na palubu Mezinárodní vesmírné stanice dopravila tříčlennou posádku. Americký astronaut NASA Anil Menon a ruští kosmonauti Pjotr Dubrov a Anna Kikina vzlétli přesně v 10:47 EDT, tedy v 19:47 místního kazašského času. Start bylo možné sledovat živě na platformách NASA+, Amazon Prime a YouTube.

Přistání Sojuzu k ISS proběhlo v 13:56 EDT a otevření průlezného poklopu nastalo ve 15:55 EDT. Posádka se tak stala součástí Expedice 74, přičemž na stanici stráví přibližně osm měsíců. Návrat na Zemi je naplánován na duben 2027, kdy budou Menon, Dubrov a Kikina členy Expedice 75.

Pro Anila Menona jde o vůbec první let do vesmíru. Zkušenější jsou jeho ruští kolegové – Pjotr Dubrov i Anna Kikina mají za sebou každý jednu předchozí kosmickou misi. Kikina se přitom zapsala do historie jako první ruská kosmonautka, která letěla na ISS na palubě americké lodě SpaceX Crew Dragon, a to v roce 2022. Dubrov strávil na ISS přes 355 dní během své první mise v letech 2021 a 2022.

Tříčlenná posádka přivezla na stanici bohatý vědecký program zaměřený na výzkum, který by byl na Zemi jen obtížně proveditelný nebo zcela nemožný. Jednou z klíčových oblastí je výroba polovodičových krystalů v podmínkách mikrogravitace. Absence gravitace umožňuje růst krystalů s výrazně nižším počtem strukturálních defektů, než jakých lze dosáhnout v pozemských laboratořích. Výsledky tohoto výzkumu by mohly v budoucnu přispět k vývoji výkonnějších a energeticky úspornějších elektronických součástek.

Druhý výzkumný projekt spojuje ultrazvukové zobrazování s rozšířenou realitou a umělou inteligencí. Cílem je vyvinout systém, který by astronautům umožnil provádět diagnostická vyšetření i bez přítomnosti lékaře přímo na palubě – s asistencí umělé inteligence, která by v reálném čase interpretovala získané snímky. Takový nástroj by byl neocenitelný při dlouhodobých misích hluboko do vesmíru, například při budoucích cestách na Měsíc nebo Mars, kde okamžitá lékařská pomoc ze Země nepřipadá v úvahu. Zároveň by mohl najít uplatnění v odlehlých oblastech naší planety, kde je přístup ke specializované zdravotní péči omezený.

Třetí oblastí výzkumu je biotisk cévních konstrukcí v mikrogravitaci. Vědci testují, zda lze v podmínkách vesmíru tisknout funkční tkáňové struktury napodobující lidské cévy. Mikrogravitace nabízí unikátní prostředí, v němž se buňky chovají odlišně než na Zemi, a výsledky experimentů by mohly otevřít nové možnosti v oblasti regenerativní medicíny a transplantologie.

Mise Sojuz MS-29 zapadá do širšího rámce mezinárodní spolupráce na ISS, která navzdory geopolitickým napětím pokračuje. Společné lety amerických a ruských členů posádky na lodích Sojuz představují jeden z mála funkčních kanálů spolupráce mezi NASA a Roskosmos. Stanice slouží jako vědecká laboratoř ve vesmíru od roku 2000 a v současnosti prochází diskusemi o svém budoucím provo