Selfie sondy Rosetta s jádrem komety 67P ukázal snímek dne APOD

Astronomický snímek dne (APOD) zveřejnil 24. října neobvyklý pohled na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko. Jde o „selfie“ sondy Rosetta, které pořídila kamera CIVA na přistávacím modulu Philae. Fotografie vznikla 7. října 2014, tedy dávno před tím, než ji APOD představil čtenářům. Sonda se v té době nacházela zhruba 472 milionů kilometrů od Země a pouhých 16 kilometrů od jádra komety.

Na snímku je vidět dvoulaločné jádro komety, které tvoří jednu z jejích nejnápadnějších charakteristik. Kolem jádra jsou patrné prach a plyn, jež z komety unikají do okolního prostoru. V záběru se objevuje také jedno ze solárních polí sondy Rosetta, které měří 14 metrů a je osvětlené slunečním světlem. Právě tento prvek dává fotografii charakter autoportrétu, protože sonda se zde dívá sama na sebe v kontextu cíle své mise.

Scéna, kterou kamera zachytila, patří k vysoce kontrastním. Jasně osvětlené solární pole stojí proti temnému jádru komety a slabšímu prachu a plynu, takže jediná expozice by nedokázala zvládnout celý rozsah jasu. Autoři proto snímek vytvořili spojením dvou expozic, krátké a dlouhé. Krátká expozice zachovává detaily v nejjasnějších partiích, dlouhá zase zviditelňuje slabší struktury.

Fotografie je zajímavá i tím, odkud byla pořízena. Kamera CIVA byla součástí přistávacího modulu Philae, který byl v té době stále připojen k orbiteru. Philae měl za úkol přistát na povrchu komety a snímek tak zachycuje sondu v okamžiku, kdy byla od jádra vzdálena jen několik desítek kilometrů a příprava na samotné přistání probíhala naplno.

Součástí příběhu je i místo, které bylo pro přistání vybráno. Philae mířil na viditelnou polokouli menšího z obou laloků jádra, tedy na oblast, jež je na snímku dobře rozpoznatelná. Pro čtenáře tak fotografie slouží také jako názorná mapa cíle, k němuž se modul měl vydat.

K odpojení přistávacího modulu došlo 12. listopadu 2014. Po oddělení od orbiteru pořídil Philae snímek směrem zpět k Rosettě a zahájil sestup k jádru komety. Tento záběr je tedy spojen s jedním z nejdůležitějších okamžiků celé mise, kdy se poprvé v historii pokusil lidmi vyrobený modul přistát na povrchu komety.

Autorem snímku je tým ESA/Rosetta/Philae/CIVA. Stránku Astronomický snímek dne připravují a editují Jerry Bonnell, Cecilia Chirenti, Robert Nemiroff a Keighley Rockcliffe. Zveřejnění fotografie po tolika letech ukazuje, že materiál z mise Rosetta si zachovává hodnotu i dlouho po jejím skončení a stále nabízí pohledy, které stojí za pozornost. Snímek ukazuje Rosettu v samotném centru dění, jen pár kilometrů od cíle, k němuž putovala více než deset let.

Technicky vzato jde o zajímavý příklad toho, jak lze s omezenými prostředky zachytit scénu s extrémním kontrastem. Spojení krátké a dlouhé expozice je postup známý z fotografie i astronomie, a v tomto případě umožnil zobrazit zároveň odrážející se světlo na kovovém povrchu solárního panelu i jemné struktury plynu a prachu kolem jádra. Výsledkem je záběr, který působí jako klasická fotografie, přestože vznikl v prostředí vzdáleném stovky milionů kilometrů od Země.

Philae sám po přistání sice narazil na řadu potíží, ale snímky, které předtím pořídil, patří k nejcennějším dokumentům celé mise. Právě tento autoportrét se k nim řadí jako připomínka okamžiku, kdy byla sonda i modul ještě spolu a vše teprve začínalo.

Fotografie pochází z kamery CIVA na modulu Philae a zachycuje scénu z 7. října 2014.