Archeologové v Peru objevili stopy koky ve vlně lam z doby Inků

Archeologové pracující na nalezišti Tambo Viejo v jižním Peru učinili nečekaný objev, který vrhá nové světlo na roli lam v předkolumbovské společnosti. Při analýze vlny z lamích pozůstatků nalezených na tomto archeologickém nalezišti identifikovali vědci stopy listů koky, rostliny, která hrála v andské kultuře zásadní roli po tisíce let. Nález byl publikován v magazínu Archaeology Magazine, který se dlouhodobě věnuje popularizaci archeologických výzkumů po celém světě.

Tambo Viejo bylo významným centrem údolí řeky Acarí a v minulosti sloužilo jako důležitá administrativní a obřadní lokalita. Naleziště je spojováno s obdobím vlády Inků, kteří do regionu rozšířili svůj vliv a integrovali místní komunity do rozsáhlé říše táhnoucí se podél And. Lamy přitom nebyly v andské civilizaci jen zdrojem masa, vlny a kůže – sloužily především jako nepostradatelná nákladní zvířata, schopná překonávat náročný horský terén a přepravovat zboží mezi vzdálenými oblastmi říše.

Přítomnost zbytků koky přímo ve vlně lam naznačuje, že zvířata byla pravděpodobně využívána k přepravě tohoto cenného produktu na dlouhé vzdálenosti, případně že koka byla součástí rituálů spojených se samotnými zvířaty nebo jejich zátěží. Listy koky měly v andských společnostech mnohostranné využití – kromě mírně stimulačního účinku při žvýkání se používaly také při náboženských obřadech, jako oběti bohům nebo předkům, a sloužily i jako prostředek směny v rámci obchodních sítí.

Vzhledem k tomu, že koka rostla především v nižších, teplejších oblastech východních svahů Andský pohoří, zatímco Tambo Viejo se nachází v odlišném geografickém pásmu, nález potvrzuje existenci rozvinutých obchodních a přepravních tras, které propojovaly různá ekologická pásma regionu. Lamy tak zřejmě sloužily jako klíčový článek řetězce, jenž umožňoval transport komodit mezi pobřežními, horskými a podhorskými oblastmi.

Archeologové upozorňují, že podobné analýzy organických zbytků zachovaných ve zvířecí srsti poskytují cenné informace, které by jinak zůstaly skryté. Vlna má totiž schopnost zachytit stopy látek, s nimiž zvíře přišlo do kontaktu, ať už jde o rostlinné zbytky z nákladu, který neslo, nebo o stopy prostředí, kterým procházelo. Tento typ výzkumu tak doplňuje tradiční metody, jako je analýza keramiky, textilií nebo zbytků potravy nalezených v hrobech a sídlištích.

Objev rovněž potvrzuje dlouhodobý význam koky v regionu, který sahá hluboko do období před příchodem Inků a pokračoval i po dobytí oblasti španělskými conquistadory v 16. století. Rostlina zůstává dodnes nedílnou součástí kulturní identity mnoha andských komunit, včetně tradičního žvýkání listů a jejich využití v lidovém léčitelství.

Výzkumníci plánují pokračovat v analýze dalších vzorků vlny nalezených na lokalitě, aby zjistili, zda podobné stopy koky nebo jiných komodit nejsou přítomny i u dalších zvířecích pozůstatků. Cílem je lépe porozumět logistice a organizaci obchodu v rámci incké říše, stejně jako roli, kterou lamy hrály nejen jako zdroj obživy, ale především jako nástroj propojující vzdálené části rozsáhlého území.

Naleziště Tambo Viejo tak znovu potvrzuje svůj význam pro pochopení každodenního života i ekonomických struktur předkolumbovského Peru. Podobné objevy ukazují, že i zdánlivě drobné archeologické nálezy, jako jsou zbytky rostlinného materiálu ve zvířecí srsti, mohou výrazně přispět k rekonstrukci složitých obchodních sítí a kulturních praktik dávno zaniklých civilizací. Vědci očekávají, že další výzkum v regionu přinese další podobná zjištění, která pomohou doplnit obraz o fungování incké ekonomiky a způsobu, jakým byly přírodní zdroje distribuovány napříč rozmanitou geografií andského světa.