Průzkum: nadpoloviční většina Američanů věří v mimozemšťany, Bigfootu důvěřuje jen 28 procent

Více než polovina Američanů věří, že mimozemšťané skutečně existují, zatímco důvěra ve stvoření jako Bigfoot nebo chupacabra zůstává výrazně nižší. Vyplývá to z analýzy vědeckého vyšetřovatele paranormálních jevů Benjamina Radforda, který se opírá o data z průzkumu agentury YouGov mezi 1 114 dospělými Američany.

Podle výsledků 56 procent respondentů věří v existenci mimozemských bytostí, 31 procent o tom pochybuje a 14 procent si není jistých. Jde o čísla velmi blízká předchozímu měření z roku 2022, kdy v mimozemšťany věřilo 57 procent dotázaných – víra v tuto myšlenku tedy zůstává v americké společnosti dlouhodobě stabilní a rozšířená.

Odlišný obrázek nabízí důvěra v existenci Bigfoota, tajemného lesního tvora spojovaného zejména se Severní Amerikou. Věří v něj 28 procent dotázaných, zatímco 60 procent jeho existenci zpochybňuje a 12 procent si není jistých. I zde je patrná dlouhodobá stabilita názorů – v roce 2021 v Bigfoota věřilo 24 procent Američanů a 59 procent jej považovalo za smyšlenku, v roce 2022 pak číslo věřících dosáhlo 31 procent. Radford z toho usuzuje, že veřejné mínění o Bigfootovi se za poslední pětiletku výrazně neposunulo.

Nejnižší míru důvěry si podle průzkumu udržuje chupacabra, bájné stvoření spojované především s útoky na hospodářská zvířata v Latinské Americe a jihu USA. V jeho existenci věří pouze 16 procent respondentů, 60 procent pochybuje a čtvrtina, tedy 24 procent, si není jistá. Ve srovnání s rokem 2022, kdy chupacabře věřilo 18 procent dotázaných, jde o mírný pokles, který se ale pohybuje v rámci statistické odchylky.

Radford ve své analýze poukazuje na to, že rozdíly mezi jednotlivými fenomény odrážejí i míru mediální pozornosti a kulturního zakotvení jednotlivých témat. Zatímco téma mimozemšťanů dlouhodobě žije díky vládním dokumentům, svědectvím pilotů i popkulturním filmům a seriálům, Bigfoot a chupacabra zůstávají spíše regionálními legendami s omezenějším dosahem.

Aktuálnost tématu Bigfoota podle Radforda zvýší i chystaný dokumentární film s názvem Capturing Bigfoot, který si klade za cíl zpochybnit jedno z nejznámějších „důkazů“ o existenci tvora – ikonické video natočené v roce 1967, známé jako Patterson–Gimlinův záznam. Snímek z kalifornských lesů dodnes patří mezi nejcitovanější materiály zastánců teorie o existenci Bigfoota a jeho pravost je předmětem sporů už téměř šedesát let. Film by měl nabídnout novou perspektivu na jeho vznik a případné vysvětlení, jak mohl být pořízen bez skutečného setkání s neznámým tvorem.

Autorem analýzy je Benjamin Radford, který dlouhodobě působí jako vědecký vyšetřovatel paranormálních jevů. Je výzkumným pracovníkem u Komitétu pro skeptické zkoumání a zástupcem redaktora časopisu Skeptical Inquirer, který se věnuje kritickému hodnocení tvrzení o nadpřirozených či nevysvětlených jevech. Je také autorem knihy America the Fearful, v níž se zabývá tím, jak strach a senzacechtivost formují americkou společnost a její vztah k neověřeným fenoménům.

Podle Radforda ukazují dlouhodobě konzistentní výsledky průzkumů, že víra v mimozemšťany, Bigfoota či chupacabru není jen krátkodobým módním výstřelkem, ale odráží hlubší kulturní potřebu vysvětlovat nejasné jevy prostřednictvím nadpřirozených či dosud neobjevených bytostí. Zatímco vědecká obec dlouhodobě odmítá existenci těchto tvorů kvůli absenci ověřitelných důkazů, veřejné mínění zůstává rozdělené a částečně otevřené možnosti, že podobné fenomény mohou mít reálný základ.

Připravovaný dokument o Bigfootovi by mohl podle Radforda znovu rozvířit debatu o tom, nakolik jsou populární „důkazy“ hodnověrné, a případně ovlivnit i budoucí veřejné mínění, pokud přinese přesvědčivé argumenty proti pravosti slavného videa z roku 1967.