Rubinova observatoř objevila kandidáta na šestou trpasličí planetu
31. 10. 2026
NASA zveřejnila ve své fotogalerii Photojournal nový snímek označený PIA26802 s názvem „Map Showing Potential Origins of Martian Meteorite Teghaza 001“. Do archivu byl přidán 29. října a jde o mapu Marsu, která naznačuje, odkud by mohl pocházet meteorit Teghaza 001, jeden z nejstarších marsovských meteoritů, jaké se dosud podařilo najít na Zemi.
Mapa zobrazuje 13 lokalit na povrchu rudé planety, které odpovídají mineralogii a chemickému složení tohoto meteoritu. Jednotlivá místa jsou na snímku označena bílými kroužky. Nejde tedy o jednoznačné určení jediného zdrojového místa, ale o výběr oblastí, v nichž by horniny podobného složení mohly existovat.
Určit původ marsovského meteoritu je podle zveřejněného popisu obtížné a jen výjimečně se to podaří s jistotou. Hornina musela být z povrchu Marsu vymrštěna při dopadu planetky nebo komety a po čase dopadla na Zemi. Mezi místem vzniku a místem nálezu přitom neexistuje žádná přímá stopa, a vědci se proto musejí opírat o nepřímé důkazy, tedy především o složení samotné horniny. Teghaza 001 podle článku obsahuje indicie, které ho spojují s vysočinami na jižní polokouli Marsu. Právě tyto oblasti jsou považovány za geologicky velmi staré, což by odpovídalo i vysokému stáří samotného meteoritu.
Podkladovou mapu povrchu vytvořila data z přístroje Mars Orbiter Laser Altimeter, tedy laserového výškoměru, který nesla sonda Mars Global Surveyor. Ta poskytla podrobné údaje o výškovém profilu planety, takže jsou na mapě patrné vysočiny, nížiny i velké pánve. Přes tuto topografickou vrstvu jsou pak vyznačeny lokality vybrané na základě dalších dat.
Informace potřebné k nalezení oblastí s podobnou mineralogií a chemií poskytla sonda Mars Reconnaissance Orbiter, která Mars obíhá a mapuje jeho povrch pomocí spektrometrů. Ty umožňují ze vzdálenosti rozpoznat, jaké minerály a prvky se v určitých oblastech vyskytují. Srovnáním těchto dálkově získaných údajů se složením meteoritu změřeným v laboratoři lze zúžit okruh možných zdrojových míst. Mapa tak spojuje měření z několika misí, které se na Marsu odehrály v různých obdobích, s rozborem horniny, která na Zemi dopadla bez jakéhokoli doprovodu.
Marsovské meteority mají pro planetární vědu zvláštní význam. Jde o jediné hmotné vzorky z Marsu, které jsou k dispozici v pozemských laboratořích, a umožňují studovat jejich složení mnohem podrobněji, než dovolují přístroje na oběžné dráze či na povrchu planety. Pokud je však neznámé, z jaké oblasti hornina pochází, chybí geologický kontext, tedy informace o tom, v jakém prostředí a za jakých podmínek vznikla. Zúžení výběru na třináct možných lokalit proto představuje krok k tomu, aby se laboratorní výsledky daly lépe zasadit do celkového obrazu vývoje planety.
Teghaza 001 je přitom zajímavý především svým stářím. Starší horniny z Marsu nesou záznam o raných fázích vývoje planety, kdy se formovala kůra a podmínky na povrchu se mohly výrazně lišit od dnešních. Vazba na jihem položené vysočiny tento obraz podporuje, protože právě ty patří k nejstarším částem marsovského povrchu.
Autorství snímku je v popisu uvedeno jako NASA/JPL-Caltech/USGS, na mapě se tedy podílely Jet Propulsion Laboratory, Kalifornský technologický institut a Geologická služba Spojených států. Obrázek je dostupný v archivu Photojournal, kde NASA dlouhodobě shromažďuje snímky a mapy z planetárních misí.
Zveřejněná mapa neposkytuje definitivní odpověď na otázku, z jakého místa na Marsu Teghaza 001 pochází, a ani to není jejím cílem. Ukazuje spíš, jak se dá kombinací údajů z různých sond a laboratorních rozborů postupně zužovat okruh možností. Zda se podaří některou z vyznačených lokalit jednoznačně potvrdit, závisí na dalším výzkumu a na tom, jaká data budou k dispozici.