Mimořádně dlouhé pérko z barmského jantaru je staré asi 99 milionů let

Vědci popsali mimořádně dlouhé pérko, které se zachovalo v barmském jantaru starém přibližně 99 milionů let. Pochází z období cenomanu v křídě a podle autorů studie jde o nejdelší trojrozměrně zachované pérko tohoto typu, jaké bylo dosud popsáno. Studie vyšla online 31. října v časopisu Gondwana Research.

Vzorek nese označení ECNU A0033. Biologickému muzeu Východočínské normální univerzity ho v roce 2016 daroval anonymní amatérský sběratel. Zachovaná část pérka měří přibližně 105 milimetrů a maximální šířka jeho symetrických praporů dosahuje asi 40 milimetrů. Chybí proximální, tedy základní část pérka. Autoři odhadují, že tvořila zhruba čtvrtinu původní délky, takže celé pérko pravděpodobně přesahovalo 140 milimetrů.

Pérko má dva přibližně symetrické praporky, které tvoří hustě uspořádané výběžky zvané ramusy. Na jejich vedlejších větvích, barbulách, ale chybějí háčky. Praporky proto nejsou propojeny zámkovým uspořádáním, jaké mají moderní ptačí pera, a drží pohromadě jinak. Také střední osa pérka, takzvaný rachis, je podle autorů strukturálně nedokončená. Má otevřenou spodní stranu a chybí jí vnitřní tkáňová diferenciace.

Zajímavé jsou výsledky počítačových simulací. Ty naznačily, že taková konstrukce je při proudění vzduchu výrazně pružnější než model s plným válcovitým stvolem. Z toho autoři usuzují, že se jednotlivé prvky pérka nevyvíjely současně. Nejprve se podle nich pérko prodloužilo a vytvořilo symetrický prapor, teprve později se objevily zámky mezi praporky a pevnější tkáně.

Studii vedl profesor Shuo Wang s kolegy, hlavní autorkou článku je Yanyun Zhang. Tmavá pigmentace vzorku, danou melanosomy, odpovídá dřívějším nálezům zbarvení u neptačích teropodů a raných ptáků.

Zvíře, kterému pérko patřilo, se určit nepodařilo. K nálezu se nedochovaly žádné diagnostické kosterní pozůstatky, které by to umožnily. Podle autorů je pérko nejblíže neptačím pennaraptorním teropodům. Studie je dostupná pod identifikátorem DOI 10.1016/j.gr.2026.09.020.

Barmský jantar patří k nejcennějším zdrojům informací o podobě opeřených dinosaurů a raných ptáků, protože v pryskyřici se měkké struktury zachovávají v plastické podobě, nikoli jako plochý otisk v hornině. Právě to umožnilo zkoumat pérko ECNU A0033 z různých úhlů a modelovat jeho chování při proudění vzduchu. Nález tak přináší další podklad k otázce, jak se stavba per vyvíjela a v jakém pořadí vznikaly jejich jednotlivé části.