Průzkum odhalil rozsáhlý nelegální obchod s ohroženými živočichy na sociálních sítích

Šestitýdenní monitoring online prostředí, který výzkumníci provedli v polovině roku 2025, odhalil rozsáhlou nabídku volně žijících živočichů na sociálních sítích. Odborníci sledovali aktivitu na platformách Facebook, Instagram, TikTok a YouTube a zaznamenali inzeráty nabízející k prodeji primáty, ptáky, hady, žáby i orchideje a další zástupce chráněných či ohrožených skupin.

Zjištění potvrzují, že obchod s volně žijícími druhy se přesunul z tradičních tržišť a specializovaných webů do prostředí běžných sociálních sítí, kde se snadněji skrývá mezi ostatním obsahem a dosáhne širokého okruhu potenciálních kupců. Prodejci využívají uzavřené skupiny, přímé zprávy i veřejné příspěvky, což ztěžuje odhalování a postih takové činnosti.

Nelegální obchod s volně žijícími živočichy online představuje významná rizika pro druhy, ekosystémy i zdraví zvířat a veřejnosti. Odběr jedinců z přírody oslabuje populace ohrožených druhů a narušuje rovnováhu ekosystémů, ze kterých pocházejí. Zvířata navíc často během transportu a chovu v nevhodných podmínkách trpí a mnohdy nepřežijí cestu ke kupci.

Zdravotní rizika spojená s takovým obchodem se netýkají pouze zvířat samotných. Nelegálně obchodovaní volně žijící živočichové mohou být nositeli patogenů, které se mohou přenést na člověka nebo na domácí a hospodářská zvířata. Odborníci na ochranu přírody dlouhodobě upozorňují, že právě necertifikovaný a nekontrolovaný obchod s exotickými druhy zvyšuje riziko šíření nemocí prostou absencí veterinárních kontrol a karanténních opatření.

Výsledky monitoringu ukazují, že problém se netýká jen vzácných a nápadných druhů, ale zasahuje širokou škálu organismů – od savců přes plazy a obojživelníky až po rostliny, jako jsou orchideje, které patří mezi často nelegálně sbírané a obchodované rostlinné druhy kvůli poptávce sběratelů.

Sociální sítě přitom čelí rostoucímu tlaku, aby zpřísnily kontrolu obsahu a aktivněji odstraňovaly inzeráty porušující jejich vlastní pravidla i mezinárodní úmluvy na ochranu přírody. Přestože platformy jako Facebook, Instagram, TikTok či YouTube mají zakotvená pravidla zakazující obchod s ohroženými druhy, praxe ukazuje, že prosazování těchto pravidel zůstává nedostatečné a inzeráty se na platformách objevují opakovaně.

Odhalování takového obchodu komplikuje také rychlost, s jakou se obsah na sociálních sítích šíří a mizí. Inzeráty mohou být smazány nebo upraveny během několika hodin, což ztěžuje jak monitoring ze strany výzkumníků a ochránců přírody, tak případné vyšetřování ze strany úřadů. Prodejci navíc často používají zakódovaný jazyk nebo obecné termíny, aby unikli automatickým filtrům platforem zaměřeným na detekci zakázaného obsahu.

Problém nelegálního obchodu s volně žijícími živočichy online má i mezinárodní rozměr, protože transakce často probíhají napříč hranicemi a zapojují prodejce i kupce z různých zemí. To komplikuje vymáhání práva, protože jednotlivé státy mají odlišnou legislativu i kapacity pro stíhání takové trestné činnosti. Mezinárodní spolupráce mezi orgány činnými v trestním řízení, celními správami a organizacemi na ochranu přírody proto zůstává klíčová pro účinný boj proti tomuto fenoménu.

Odborníci doporučují, aby platformy investovaly do lepších nástrojů umělé inteligence schopných rozpoznat i skrytý nebo zakódovaný obsah nabízející volně žijící živočichy, a aby zároveň zintenzivnily spolupráci s organizacemi zabývajícími se ochranou přírody. Důležitá je také osvěta mezi uživateli sociálních sítí, kteří by měli být schopni rozpoznat podezřelé nabídky a nahlásit je příslušným orgánům nebo přímo provozovatelům platforem.

Zjištění z monitoringu provedeného v roce 2025 tak potvrzují dlouhodobý trend přesunu nelegálního obchodu s volně žijícími živočichy do online prostředí a zdůrazňují potřebu koordinovaného přístupu ze strany technologických firem, státních institucí i mezinárodních organizací. Bez důslednějšího prosazování stávajících pravidel a rozšíření monitorovacích kapacit hrozí, že se rozsah tohoto obchodu bude i nadále zvyšovat, s negativními dopady na biodiverzitu i veřejné zdraví.