Letní trojúhelník na obloze: Vega, Altair a Deneb i v podzimních měsících

Letní obloha nabízí i v tomto období jeden z nejnápadnějších útvarů, který lze pozorovat pouhým okem – Letní trojúhelník. Tvoří ho tři jasné hvězdy patřící do tří různých souhvězdí: Vega v Lyře, Altair v Orlu a Deneb v Labuti. Podle astronoma Joea Raa, který o úkazu psal v článku z 10. září, zůstává trojúhelník na obloze vysoko nad hlavou po většinu léta a viditelný je dokonce ještě v polovině listopadu, kdy se stáčí k západnímu obzoru.

Vega je z trojice hvězd nejjasnější a zároveň nejbližší Zemi – dělí ji od nás pouhých 25 světelných let. Altair, druhá nejjasnější hvězda trojúhelníku, je Zemi ještě blíže, ve vzdálenosti 16,7 světelného roku, a patří tak mezi naše hvězdné sousedy. Naprosto odlišný případ představuje Deneb. Ačkoliv je od Země vzdálen přibližně 1600 světelných let, přičemž odhady se podle různých metod měření pohybují v rozmezí 1400 až 2600 světelných let, na obloze září s jasností +1,3, tedy jako hvězda první velikosti. To znamená, že Deneb musí být ve skutečnosti mimořádně zářivým, obřím tělesem – jeho skutečný výkon dalece převyšuje záři Slunce, jinak by v takové vzdálenosti nebyl vůbec pozorovatelný pouhým okem.

Pojmenování celého útvaru má poměrně zajímavou historii. Ačkoli si dnes mnozí spojují termín „Letní trojúhelník“ automaticky s populární astronomií, jeho kořeny sahají hlouběji do minulosti. Rakouský astronom Oswald Thomas, žijící v letech 1882 až 1963, popisoval tuto trojici hvězd již dříve pod německými názvy „Grosses Dreieck“ (Velký trojúhelník) a „Sommerliches Dreieck“ (Letní trojúhelník). Americký autor a ilustrátor H.A. Rey, známý spíše jako tvůrce dětských knih o opičákovi Zvědavém Georgovi, použil v roce 1952 ve své knize o souhvězdích označení „pravý trojúhelník“. Teprve britský popularizátor astronomie Sir Patrick Moore, který žil v letech 1923 až 2012, zavedl v roce 1958 do anglicky mluveného světa termín „Summer Triangle“, tedy Letní trojúhelník, jak jej známe dnes. Tento název se následně natolik ujal, že dnes patří mezi standardní pojmy amatérské i profesionální astronomie, přestože oficiálně nejde o skutečné souhvězdí, ale o tzv. asterismus – nápadný útvar tvořený hvězdami z různých souhvězdí.

Zajímavou epizodou spojenou s pozorováním Letního trojúhelníku je i vzpomínka na astronoma a popularizátora George Loviho, který se snažil upozornit na správnou výslovnost názvu hvězdy Vega. Podle jeho slov platí jednoduché pravidlo: „Vee-ga je hvězda a Vey-gah je auto.“ Tímto vtipným přirovnáním chtěl odlišit správnou astronomickou výslovnost jména hvězdy od podobně znějícího názvu automobilu.

Pozorovatelé v USA i jinde na severní polokouli mohou Letní trojúhelník najít poměrně snadno – stačí za jasné noci vyhledat tři nejjasnější hvězdy vysoko na obloze, které společně tvoří výrazný, téměř pravoúhlý trojúhelník. Vega je nejjasnější a nachází se nejvýše, Deneb tvoří jeden vrchol směrem k severovýchodu a Altair leží jižněji, blíže k obzoru. Díky své jasnosti jsou všechny tři hvězdy viditelné i v oblastech s mírným světelným znečištěním, což z Letního trojúhelníku dělá oblíbený orientační bod pro začínající i pokročilé pozorovatele noční oblohy.

I když se název může zdát vázaný výhradně na letní měsíce, jak ukazuje praxe, trojúhelník je možné sledovat ještě dlouho po skončení astronomického léta. Postupně se s příchodem podzimu přesouvá směrem k západu, ale i v polovině listopadu bývá po setmění stále patrný nad obzorem, než se s dalším postupem roční doby definitivně vytrácí z večerní oblohy.