Kontroverzní filozof Nathan Cofnas suspendován z univerzity v Gentu za teorie o rase

Filozof Nathan Cofnas, který se sám označuje za „race realistu“, se v roce 2026 znovu ocitl ve středu pozornosti poté, co byl suspendován z Univerzity v Gentu, kde působil od svého odchodu z Cambridge. Cofnas dlouhodobě zastává názor, že rasové kategorie odrážejí biologicky významné rozdíly mezi lidskými populacemi, a to včetně údajných genetických průměrných rozdílů souvisejících s inteligencí. Podle jeho tvrzení tyto biologické faktory vysvětlují přetrvávající nerovnosti ve vzdělání, příjmech i zastoupení v elitních institucích.

Cofnasova pozice na Cambridge skončila v souvislosti s kontroverzemi kolem jeho výroků a publikací, které vyvolaly kritiku napříč akademickou obcí. Přesto pokračoval ve své práci na belgické univerzitě v Gentu, kde ale nyní čelí suspendaci – přesné okolnosti tohoto kroku univerzita podrobněji nekomentovala.

Vědecká obec Cofnasovy závěry dlouhodobě odmítá jako neopodstatněné. Odborníci poukazují na to, že lidé jsou na úrovni DNA identičtí přibližně z 99,9 procenta a že naprostá většina genetické variability se nachází uvnitř jednotlivých populací, nikoli mezi nimi. To podle genetiků a antropologů znamená, že ostré rasové hranice, jak je popisuje Cofnas, biologicky neexistují. Rasa je podle převažujícího vědeckého konsenzu spíše historicky podmíněnou a sociálně definovanou kategorií než přesným odrazem lidské biologické rozmanitosti.

Tento postoj sdílí i Americká asociace biologických antropologů, jedna z předních odborných organizací v oboru, která opakovaně uvedla, že koncept rasy neposkytuje vědecky přesné zachycení skutečné biologické variability lidského druhu. Podobné stanovisko zastávají i další genetické a antropologické instituce, které varují před zjednodušujícím propojováním rasových kategorií s kognitivními schopnostmi nebo sociálním úspěchem.

Cofnas se však brání tím, že jeho pohled je vědecky poctivý a že je umlčován kvůli převládajícím „woke“ normám a politice diverzity, rovnosti a začlenění (DEI). Podle něj současné akademické prostředí neumožňuje otevřenou diskuzi o citlivých tématech spojených s genetikou a rasou, což vede k jeho marginalizaci a ztrátě pracovních pozic. Tvrdí, že podobný osud postihuje i další badatele, kteří se odchylují od převládajícího vědeckého a společenského konsenzu.

Případ Nathana Cofnase tak znovu otevírá širší debatu o hranicích akademické svobody, vědecké odpovědnosti a společenských důsledcích výzkumu, který se dotýká citlivých otázek rasy a inteligence. Zatímco Cofnas a jeho příznivci vnímají jeho suspendaci jako příklad cenzury a politicky motivovaného potlačování nepohodlných názorů, kritici argumentují, že jde o legitimní reakci na šíření vědecky nepodložených a potenciálně škodlivých tvrzení.

Univerzita v Gentu se k důvodům suspendace veřejně podrobněji nevyjádřila, což ponechává prostor pro spekulace o tom, zda šlo o reakci na konkrétní výroky, publikace, nebo širší tlak akademické komunity. Cofnasův případ tak zapadá do delší série sporů, které v posledních letech provázejí výzkumníky zabývající se otázkami rasy, genetiky a inteligence na předních evropských a amerických univerzitách.

Odborníci současně upozorňují, že podobné teorie, jaké zastává Cofnas, mají historicky problematické kořeny a byly v minulosti zneužívány k ospravedlňování diskriminace a nerovného zacházení s určitými skupinami obyvatelstva. Proto podle nich vyžadují mimořádně obezřetný a vědecky podložený přístup, který nezjednodušuje komplexní sociální a ekonomické faktory na genetické determinismy.

Zatímco Cofnas i nadále veřejně obhajuje své názory a prezentuje se jako oběť ideologicky motivované cenzury, převažující vědecký konsenzus zůstává jasný: genetická data nepodporují představu ostrých biologických rasových kategorií ani tvrzení o vrozených rozdílech v inteligenci mezi populacemi. Debata o hranicích mezi svobodou vědeckého bádání a odpovědností za společenské dopady kontroverzních teorií tak zůstává i v roce 2026 nevyřešená a bude pravděpodobně pokračovat i v souvislosti s dalším vývojem Cofnasova případu na univerzitě v Gentu.