Kometa 3I/ATLAS má izotopy uhlíku a dusíku zcela odlišné od těles sluneční soustavy

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS vykazuje izotopové poměry výrazně odlišné od těles sluneční soustavy, což naznačuje její původ v prostředí s odlišným chemickým složením než naše hvězdná soustava. Výsledky výzkumu zveřejnil 6. července 2026 časopis Nature Astronomy, přičemž za studií stojí tým vedený Dr. Cyrielle Opitom z Univerzity v Edinburghu a Dr. Rosemary Dorsey z Univerzity v Helsinkách.

Vědci analyzovali data pořízená pomocí nástroje Ultraviolet and Visual Echelle Spectrograph, známého pod zkratkou UVES, instalovaného na ESO's Very Large Telescope. Pozorování probíhala od 6. do 26. prosince 2025 a zaměřila se na měření poměrů izotopů uhlíku a dusíku v kometě 3I/ATLAS. Výsledky jsou překvapivé: poměr uhlíkových izotopů C-12 a C-13 dosáhl přibližně hodnoty 151, zatímco poměr dusíkových izotopů N-14 a N-15 byl přibližně 363. Pro srovnání, většina komet sluneční soustavy vykazuje poměr uhlíku kolem 90 a dusíku kolem 150. Rozdíl je tedy více než dvojnásobný v případě dusíku a výrazně nadprůměrný i u uhlíku.

Tyto hodnoty podle autorů studie naznačují, že 3I/ATLAS vznikla v chladných oblastech protoplanetárního disku kolem starší hvězdy s nízkým obsahem kovů. Takové prostředí podporuje specifické izotopové frakcionační procesy, při nichž se lehčí a těžší izotopy oddělují v závislosti na teplotě a chemickém prostředí. Výsledné složení tak nese otisk podmínek panujících v jiné části galaxie, než kde se zformovala naše sluneční soustava.

3I/ATLAS je teprve třetím mezihvězdným tělesem, které bylo pozorováno při průletu naší sluneční soustavou. Prvním byl 1I/'Oumuamua, objevený v roce 2017, jehož neobvyklý tvar a pohyb vyvolaly rozsáhlé vědecké i populární diskuse. Druhým byla kometa 2I/Borisov, zaznamenaná v roce 2019, která svým vzhledem i chováním připomínala klasické komety sluneční soustavy a poskytla vědcům první přímé srovnání s mezihvězdným objektem kometárního charakteru. 3I/ATLAS nyní přináší dosud nejpodrobnější izotopovou analýzu mezihvězdného tělesa, což otevírá nové možnosti pro srovnávací studium chemického složení různých planetárních soustav v galaxii.

Izotopové poměry jsou v astronomii považovány za spolehlivý ukazatel podmínek, za nichž těleso vzniklo. Zatímco minerální nebo molekulární složení může být ovlivněno pozdějšími procesy, poměry stabilních izotopů lehkých prvků jako uhlíku a dusíku zůstávají relativně zachovány od doby vzniku tělesa. Právě proto představují měření provedená pomocí UVES tak cenný vhled do chemie jiné hvězdné soustavy.

Studie byla publikována v časopise Nature Astronomy pod identifikátorem DOI 10.1038/s41550-026-02921-7. Autorkou zprávy o výzkumu je Natali Anderson. Výsledky přispívají k rostoucímu souboru poznatků o mezihvězdných tělesech a jejich roli jako přirozených sond chemické rozmanitosti galaxie. Každý průlet takového objektu naší soustavou představuje jedinečnou příležitost, která se nemusí opak