Klimatické změny až dvacetkrát zvýšily riziko letošních požárů ve Španělsku a Francii

Klimatické změny učinily letošní vlnu lesních požárů ve Španělsku a jihozápadní Francii výrazně pravděpodobnější, a to podle nové studie až dvacetkrát. Vyplývá to z analýzy, kterou 30. července zveřejnila autorka Grace van Deelen a která navazuje na dramatický vývoj posledních dvou týdnů, kdy plameny zachvátily rozsáhlé oblasti Pyrenejského poloostrova i jihu Francie.

Za poslední dva týdny podle dostupných údajů shořelo přibližně 255 000 hektarů půdy a stovky tisíc lidí musely být evakuovány ze svých domovů. Nejde o ojedinělou epizodu – už v roce 2022 zachvátil západní Španělsko rozsáhlý požár, který spálil tisíce hektarů lesa, a letošní léto ukazuje, že podobné scénáře se stávají stále častější součástí evropského léta.

Podle nové analýzy byly podmínky příznivé pro vznik a šíření požárů v jihozápadní Francii nejméně dvakrát pravděpodobnější v důsledku klimatických změn. Ve středním Španělsku je tento nárůst ještě dramatičtější – tamní podmínky pro požáry byly podle vědců alespoň dvacetkrát pravděpodobnější než v klimatu bez lidského vlivu na oteplování.

„Co vidíme ve Francii a Španělsku, není jen špatné štěstí, je to jasný znak eskalujících dopadů antropogenního oteplování,“ uvedla Clair Barnes, klimatická vědkyně z Imperial College London.

Jedním z klíčových faktorů, které letošní požáry umocnily, je jev označovaný jako „weather whiplash“ – tedy extrémní výkyv mezi vlhkým a suchým počasím v krátkém časovém úseku. Španělsko zažilo vlhký prosinec, leden a únor, po nichž následoval výrazně suchý červen a červenec. Vlhká zima vedla k nárůstu vegetace a biomasy, která se během letního sucha proměnila ve vysoce hořlavý materiál. Tento kombinovaný efekt – nejprve bujný růst rostlin, poté jejich vyschnutí – vytvořil ideální podmínky pro rychlé a intenzivní šíření ohně.

Ve Francii sehrály podobnou roli umělé borové lesy, které jsou při dlouhotrvajícím suchu obzvláště náchylné k hoření a poskytly požárům dostatek paliva pro rychlé rozšíření na velké plochy.

Situaci dále zhoršila historická vlna veder, která zasáhla region v červenci 2026. Teploty se pohybovaly výrazně nad průměrem srovnávaného období 1991–2020, což prohloubilo sucho v krajině a zvýšilo riziko vzniku požárů i jejich intenzitu.

Podle Simona Stiella, výkonného tajemníka OSN pro změnu klimatu, ukazují letošní události jasně, jak rychle se z extrémního počasí může stát humanitární katastrofa. „Tyto mega-požáry ukazují, jak rychle mohou extrémní teploty a suché krajiny proměnit požáry v devastující národní katastrofy,“ uvedl Stiell.

Vědci i představitelé mezinárodních institucí se shodují, že bez razantnějšího omezení emisí skleníkových plynů budou podobné extrémní jevy v Evropě přibývat. Zdůrazňují potřebu rychlejšího přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie jako klíčového kroku ke zmírnění budoucích rizik. Bez zásadní změny energetické politiky by se podle expertů mohly extrémní požáry podobné těm letošním stát v jižní Evropě běžnou letní realitou.

Situace ve Španělsku a Francii tak znovu otevírá otázku, jak dobře jsou evropské země připraveny čelit důsledkům klimatických změn, které se již nyní projevují nejen vyšší frekvencí, ale i intenzitou přírodních katastrof. Odborníci varují, že bez adaptace infrastruktury, lesního hospodářství a systémů včasného varování budou dopady podobných událostí na obyvatelstvo i ekonomiku stále závažnější.