Globální oteplování může oslabit metalický lesk křídel motýlů morfo, ukazuje studie

Modří motýli morfo (Morpho peleides), proslulí svými metalicky zbarvenými křídly, by mohli v důsledku globálního oteplování ztrácet výraznost svého charakteristického zbarvení. Vyplývá to z výzkumu provedeného na Smithsonian Tropical Research Institute (STRI), který se zaměřil na vliv vysokých teplot na jasnost takzvané iridescence – jevu, kdy se barva povrchu mění v závislosti na úhlu pohledu a dopadajícího světla.

Modré zbarvení křídel morfo motýlů nevzniká pigmentem, ale mikroskopickou strukturou šupin na povrchu křídel, které lámou světlo specifickým způsobem. Právě tato struktura je podle výzkumníků citlivá na teplotní změny. Experiment ukázal, že vystavení vysokým teplotám může narušit strukturu odpovědnou za iridescentní barvu, což vede k jejímu oslabení nebo změně.

Vědci ze STRI se zaměřili na to, jak by se motýli mohli vyrovnávat s podmínkami odpovídajícími scénářům budoucího globálního oteplování. Vyšší teploty prostředí, které jsou očekávaným důsledkem klimatické změny, by podle výsledků studie mohly mít přímý dopad na fyzikální vlastnosti křídelních šupin, a tím i na to, jak jasně a intenzivně motýli září.

Změna intenzity iridescentní barvy přitom není jen estetickou záležitostí. Barva křídel hraje u morfo motýlů klíčovou roli v komunikaci mezi jedinci téhož druhu a slouží také jako varovný nebo maskovací signál vůči predátorům. Pokud by se struktura šupin vlivem tepla změnila natolik, že by se snížila jasnost či odrazivost barvy, mohlo by to ovlivnit i to, jak motýly vnímají ptáci, kteří patří mezi jejich přirozené predátory.

Ptáci vnímají barvy a světelné spektrum odlišně od lidí a jsou citliví i na části spektra, které lidské oko nezaznamená. Změna optických vlastností křídel by tak mohla ovlivnit schopnost ptáků motýly rozpoznat, sledovat nebo se jim vyhnout – ať už jde o predátory, nebo naopak o druhy, které si morfo motýlů běžně nevšímají. Podobně by mohla být narušena i komunikace mezi jednotlivými motýly téhož druhu, kteří se při rozpoznávání partnerů či soupeřů spoléhají právě na intenzitu a odstín iridescentního zbarvení.

Výzkumníci zdůrazňují, že výsledky experimentu je třeba vnímat v kontextu širších environmentálních změn spojených s oteplováním planety. Rostoucí teploty by mohly ovlivnit nejen chování a rozšíření druhů, ale i jejich fyzické vlastnosti, které dosud byly považovány za stabilní a druhově specifické. Křídla motýlů morfo, jejichž zbarvení je výsledkem miliony let trvající evoluce optických struktur, by se tak mohla stát dalším příkladem toho, jak citlivě mohou organismy reagovat na měnící se klimatické podmínky.

Studie provedená na Smithsonian Tropical Research Institute patří mezi výzkumy, které se snaží pochopit nepřímé a méně zjevné dopady klimatické změny na živočišné druhy. Zatímco pozornost se často soustředí na přímé dopady, jako je úbytek biotopů nebo změny v migraci, výzkum ukazuje, že oteplování může zasahovat i do jemných biologických mechanismů, jako je struktura zbarvení, které mají zásadní význam pro přežití a reprodukci druhu.

Vědci plánují ve výzkumu pokračovat a zkoumat, do jaké míry jsou změny ve struktuře křídel vratné a zda se jim motýli dokážou v delším časovém horizontu přizpůsobit. Otevřenou otázkou zůstává i to, jak výrazně by změna barevnosti mohla ovlivnit skutečné interakce mezi motýly a jejich predátory v přírodních podmínkách, mimo laboratorní prostředí.

Výsledky experimentu tak přidávají další dílek do skládačky poznatků o tom, jak citlivě mohou tropické ekosystémy, k nimž modří morfo motýli patří, reagovat na postupující globální oteplování. Panama, kde má Smithsonian Tropical Research Institute své zázemí, patří mezi oblasti s vysokou biodiverzitou, kde jsou podobné druhy obzvláště zranitelné vůči změnám klimatu.