Friedrich Engels: Život spoluautora Komunistického manifestu a jeho odkaz

Friedrich Engels patří k nejvýznamnějším postavám, které formovaly moderní socialistickou politiku. Narodil se 28. listopadu 1820 v pruském městě Barmen do rodiny textilního podnikatele. Jeho otec byl partnerem v úspěšné výrobní firmě, která působila i v Anglii, což mladému Engelsovi později umožnilo přímý vhled do podmínek anglického průmyslového dělnictva.

Engelsovo vzdělání probíhalo neobvyklou cestou. V roce 1841 nastoupil vojenskou službu v Berlíně a tuto dobu využil k návštěvě univerzitních přednášek, kde se seznámil s tehdy vlivnou hegelovskou filozofií. Právě v tomto prostředí se formovaly jeho rané myšlenky o společnosti a historickém vývoji.

Klíčovým momentem jeho života bylo setkání s Karlem Marxem v roce 1842. Jejich první kontakt ale zůstal spíše formální a ke skutečně úzké spolupráci mezi oběma muži došlo až od roku 1844. Od té doby se jejich osudy propojily natolik, že dnes jen málokdo zmíní jméno jednoho bez druhého. Společně rozpracovali teorii, která měla v následujících desetiletích ovlivnit politické dění na celém světě.

Ještě předtím, v roce 1845, vydal Engels samostatně dílo Postavení dělnické třídy v Anglii, v němž na základě vlastního pozorování popsal životní podmínky anglických dělníků v období průmyslové revoluce. Tato práce patří dodnes k nejcitovanějším raně socialistickým textům a byla pro Engelse důležitým krokem k formulaci jeho pozdějších myšlenek.

Vrcholem spolupráce s Marxem se stal Manifest komunistické strany, který oba autoři vydali v roce 1848. Dokument vznikl v době evropských revolučních nepokojů a stal se jedním z nejvlivnějších politických textů novověku. Revoluce roku 1848 však v kontinentální Evropě nakonec neuspěla, a Engels spolu s Marxem byli nuceni hledat útočiště jinde. Přestěhovali se do Anglie, kde Engels zůstal žít až do konce svého života.

V anglickém prostředí pokračovala jejich politická i publicistická činnost. Oba muži se stali aktivními členy Mezinárodní asociace dělníků, známé také jako První internacionála, založené v roce 1864 v Londýně. Tato organizace sdružovala dělnická a socialistická hnutí z různých evropských zemí a Engels v ní hrál důležitou roli při formulování společných politických stanovisek.

Engelsova tvorba byla psána převážně v němčině, jeho rodném jazyce, ale řadu textů publikoval i v angličtině, jazyce země, v níž strávil většinu dospělého života. Zajímavostí je, že v anglicky psaných pracích obvykle nepoužíval německou podobu svého jména, ale představoval se jako Frederick namísto Friedrich. Tato drobná úprava odrážela jeho praktický přístup k přizpůsobení se anglickému prostředí, v němž dlouhodobě žil a pracoval.

Friedrich Engels zemřel 5. srpna 1895 v Londýně. Jeho odkaz však zdaleka nekončí jeho smrtí. Po Marxově smrti v roce 1883 se Engels stal hlavním strážcem a editorem jeho nedokončeného díla, zejména dalších svazků Kapitálu, které Marx nestihl za svého života dokončit. Engels tak zajistil, že se Marxovy myšlenky dostaly k širší veřejnosti v ucelenější podobě, než v jaké je Marx samotný zanechal.

Dílo obou myslitelů se v následujícím století stalo základem pro vznik různých politických hnutí a ideologií, od sociálnědemokratických stran po komunistické režimy ve dvacátém století. Engelsův přínos přitom často zůstával ve stínu slavnějšího Marxe, ačkoli bez jeho organizačního, finančního i intelektuálního přispění by řada Marxových prací možná nikdy nevznikla nebo nebyla dokončena. Dnešní historici a politologové se shodují, že Engels nebyl pouhým Marxovým spolupracovníkem, ale samostatně významným myslitelem, jehož analýza industrializace a dělnické třídy měla trvalý vliv na vývoj sociálního a politického myšlení v Evropě i mimo ni.