Francouzská studie: čirok by mohl v Evropě nahradit kukuřici jako krmivo

Francouzští vědci z institutů INRAE a AgroParisTech se ve své nové studii zaměřili na otázku, jak globální oteplování ovlivní pěstování čiroku (sorghumu) v Evropě a zda by tato plodina mohla v budoucnu sloužit jako perspektivní alternativa ke kukuřici v krmivu pro hospodářská zvířata. Výsledky práce publikoval vědecký časopis Earth's Future.

Kukuřice patří dlouhodobě k nejrozšířenějším plodinám využívaným v evropském zemědělství jako krmivo pro dobytek. Pěstování kukuřice je ale náročné na vodu, a s postupující změnou klimatu, kterou doprovázejí častější období sucha a vyšší teploty, se zemědělci stále častěji potýkají s nižšími a nestabilními výnosy. Právě proto se vědecký tým zaměřil na čirok, plodinu, která má podle dostupných poznatků výrazně nižší nároky na zavlažování a lépe snáší vysoké teploty než kukuřice.

Čirok je považován za jednu z nejodolnějších obilovin vůči suchu a vedru, což z něj dělá potenciálně vhodnou náhradu kukuřice v oblastech, kde se klimatické podmínky postupně zhoršují. Tato vlastnost je klíčová zejména pro jižní a střední Evropu, kde se očekává, že dopady oteplování budou v následujících desetiletích nejvýraznější.

Vědci z INRAE a AgroParisTech při svém výzkumu vycházeli z kombinace historických klimatických dat a budoucích klimatických scénářů. Pomocí simulací modelovali, jak by se výnosy čiroku mohly vyvíjet v různých regionech Evropy v závislosti na očekávaných změnách teplot a srážkových úhrnů. Tento přístup umožnil porovnat chování plodiny za současných podmínek s předpokládaným vývojem v dalších letech a desetiletích.

Cílem studie nebylo pouze popsat, jak se čiroku bude dařit v měnícím se klimatu, ale především přispět k vývoji nových zemědělských strategií, které by evropským farmářům pomohly přizpůsobit se měnícím se podmínkám. Výzkumníci zdůrazňují, že právě diverzifikace pěstovaných plodin může být jedním z klíčových nástrojů, jak udržet stabilitu produkce krmiva pro hospodářská zvířata i v obdobích extrémního sucha.

Výsledky simulací naznačují, že čirok by si v teplejším klimatu mohl udržet stabilnější výnosy než kukuřice, zejména v oblastech, kde se očekává výraznější pokles srážek. To by mohlo mít praktický dopad na zemědělské plánování, protože farmáři by díky zahrnutí čiroku do osevních postupů mohli snížit riziko výpadků produkce způsobených extrémním počasím.

Studie zároveň upozorňuje, že přechod na čirok nebude jednoduchý ani rychlý proces. Zemědělci jsou dlouhodobě zvyklí na pěstování kukuřice, k čemuž je přizpůsobena i technika, zpracovatelský řetězec i odbytové struktury. Zavedení nové plodiny do běžné zemědělské praxe proto vyžaduje nejen ověření jejích výnosových vlastností, ale i podporu ze strany zemědělské politiky, výzkumu a trhu se vstupy a technologiemi.

Autoři výzkumu se shodují, že jejich práce představuje jeden z dílčích kroků k širšímu pochopení toho, jak se evropské zemědělství může přizpůsobit probíhající změně klimatu. Zdůrazňují, že podobné studie by měly pokračovat i pro další alternativní plodiny, aby zemědělci měli k dispozici co nejširší škálu možností, jak reagovat na rostoucí teploty a nedostatek vody.

Výzkum INRAE a AgroParisTech tak přináší další argument pro diskusi o budoucí podobě evropského zemědělství v době klimatické změny. Zatímco kukuřice zůstává i nadále dominantní plodinou pro výrobu krmiv, rostoucí tlak extrémního počasí podle vědců vytváří prostor pro postupné zavádění odolnějších alternativ, mezi něž čirok podle současných poznatků patří. Praktické uplatnění výsledků studie bude záviset na dalším výzkumu, pilotních projektech v zemědělské praxi a ochotě farmářů i institucí investovat do diverzifikace osevních postupů.