Europhysics Prize 2026 za objev altermagnetismu míří k trojici fyziků

Evropská fyzikální společnost (EPS) udělila letošní Europhysics Prize za rok 2026 trojici fyziků, kteří stáli u objevu altermagnetismu – nové, třetí základní třídy magnetického uspořádání materiálů. Ocenění z Divize kondenzované hmoty putuje profesoru Jairo Sinovovi, doktoru Liboru Šmejkalovi a profesoru Tomasi Jungwirthovi, přičemž Šmejkal a Jungwirth jsou spjati mimo jiné s Univerzitou Johannese Gutenberga v Mainzu (JGU), kde se na výzkumu podíleli.

Altermagnetismus vešel do povědomí vědecké komunity jako jev, který doplňuje dosud známé dva typy magnetického chování – feromagnetismus a antiferomagnetismus. Zatímco feromagnetické materiály mají magnetické momenty atomů zarovnané stejným směrem a navenek vykazují silné magnetické pole, antiferomagnetika mají momenty uspořádané opačně tak, že se navzájem ruší a materiál se navenek jeví jako nemagnetický. Altermagnetika kombinují vlastnosti obou těchto tříd: magnetické momenty jsou uspořádány střídavě jako u antiferomagnetik, takže navenek nevzniká výrazné magnetické pole, ale zároveň si materiál zachovává elektronové vlastnosti typické pro feromagnetika, které se projevují v jeho elektronové struktuře.

Tento na první pohled paradoxní kombinaci umožňuje specifické prostorové uspořádání atomů v krystalové mřížce. Díky němu altermagnetika vykazují jevy, jako je spinově polarizovaný proud, aniž by přitom generovala rušivé magnetické rozptylové pole, které komplikuje práci s klasickými feromagnetickými materiály v elektronických zařízeních.

Objev má značný praktický potenciál zejména pro obor spintroniky, tedy elektroniky využívající kromě náboje elektronu i jeho spin. Altermagnetické materiály by mohly umožnit vývoj rychlejších, energeticky úspornějších a hustěji integrovaných paměťových a výpočetních čipů, protože kombinují odolnost antiferomagnetik vůči vnějším magnetickým rušivým vlivům s užitečnými elektronovými vlastnostmi feromagnetik. To by mohlo výzkumníkům otevřít cestu k nové generaci pamětí typu MRAM a dalších spintronických součástek, které by byly méně náchylné k nežádoucímu magnetickému přeslechu mezi jednotlivými prvky obvodu.

Práce oceněné trojice, která teoretické základy altermagnetismu rozpracovala a následně přispěla i k jeho experimentálnímu potvrzení, vyvolala od svého zveřejnění zvýšený zájem fyzikální komunity po celém světě. Od objevu se do výzkumu altermagnetických materiálů zapojily desítky laboratoří, které zkoumají jak teoretické aspekty tohoto jevu, tak možnosti přípravy konkrétních materiálů vykazujících altermagnetické vlastnosti a jejich využití v reálných zařízeních.

Europhysics Prize uděluje Evropská fyzikální společnost pravidelně za významné objevy v oblasti fyziky kondenzovaných látek a patří mezi prestižní ocenění v tomto oboru evropské i světové fyziky. Skutečnost, že si ji letos odnášejí právě autoři konceptu altermagnetismu, potvrzuje, že jde o jeden z nejvýznamnějších objevů v oblasti magnetismu za poslední roky.

Výzkum spojený s Univerzitou Johannese Gutenberga v Mainzu tak získává další mezinárodní uznání a řadí se k významným příspěvkům evropské vědy k porozumění základním vlastnostem magnetických materiálů. Očekává se,