Ethephon dokáže oddálit kvetení třešní a snížit riziko poškození jarními mrazy

Vědci z Univerzity v Göttingen se ve své nové studii zaměřili na možnost ochrany ovocných dřevin před pozdními jarními mrazy pomocí regulátoru růstu rostlin ethephon. Výsledky výzkumu byly publikovány v odborném časopise BMC Plant Biology.

Pozdní jarní mrazy patří mezi hlavní rizika pro ovocnářství, protože dokážou poškodit nebo zcela zničit květy a začínající plody stromů v době, kdy jsou nejzranitelnější. Škody způsobené takovými mrazy mohou vést k výraznému propadu úrody a citelným ekonomickým ztrátám pro pěstitele. Jednou z možných strategií, jak tomuto riziku čelit, je oddálit samotné kvetení stromů do doby, kdy už hrozba mrazu pomine.

Právě na tuto myšlenku se zaměřil tým z Göttingen, který zkoumal, zda dokáže ethephon, běžně používaný regulátor růstu rostlin, ovlivnit načasování kvetení tak, aby se snížilo riziko poškození mrazem. Testování probíhalo na odrůdě sladké třešně Kordia, která patří mezi oblíbené a hospodářsky významné odrůdy pěstované v mnoha evropských sadech.

Výsledky u odrůdy Kordia byly pozitivní. Aplikace ethephonu skutečně vedla k zpoždění kvetení, což by v praxi mohlo znamenat, že stromy zakvetou později, tedy v době, kdy je pravděpodobnost pozdních mrazů nižší. Tím by se snížilo riziko poškození citlivých květů a mladých plodů, které jsou na nízké teploty mimořádně citlivé.

Studie však zároveň ukázala, že účinek ethephonu není univerzální napříč všemi zkoumanými odrůdami a druhy ovoce. Kromě Kordie výzkumníci testovali i druhou odrůdu sladké třešně a dvě odrůdy jablek. U těchto tří odrůd se však významné zpoždění kvetení neprojevilo. Výsledky se tedy mezi jednotlivými odrůdami výrazně lišily, což naznačuje, že reakce na ethephon je silně závislá na konkrétní genetické výbavě rostliny.

Tento rozdíl v reakci má podle vědců zásadní praktický význam. Naznačuje totiž, že plošné doporučení používat ethephon jako univerzální ochranu proti jarním mrazům by nebylo vhodné. Namísto toho je třeba přistupovat k jednotlivým plodinám a odrůdám individuálně a před praktickým nasazením regulátoru růstu ověřit jeho účinnost na konkrétní pěstovanou odrůdě.

Výzkumníci proto ve svých závěrech zdůrazňují nutnost pečlivého výběru plodin a odrůd při zvažování použití podobných agrotechnických opatření. Co funguje u jedné odrůdy třešně, nemusí fungovat u jiné odrůdy téhož druhu, natož u zcela odlišného ovocného druhu, jako jsou jablka. Toto zjištění má význam nejen pro vědeckou obec, ale i pro samotné pěstitele, kteří by měli při rozhodování o použití regulátorů růstu brát v úvahu specifika svých sadů a konkrétních odrůd, které pěstují.

Studie tak přináší dílčí, ale konkrétní poznatek do širší diskuse o tom, jak se zemědělství a ovocnářství přizpůsobují proměnlivým klimatickým podmínkám, včetně nepředvídatelných výkyvů počasí na jaře. Zatímco u odrůdy Kordia se ukázala cesta, jak potenciálně snížit riziko mrazových škod pomocí chemického zásahu do fyziologie stromu, u ostatních testovaných odrůd bude třeba hledat jiná řešení nebo dále zkoumat odlišné dávkování či časování aplikace ethephonu.

Autoři studie z Göttingen tak svým výzkumem přispívají k lepšímu porozumění tomu, jak regulátory růstu rostlin ovlivňují fenologii ovocných dřevin, tedy časování jejich vývojových fází, jako je právě kvetení. Zároveň otevírají prostor pro další výzkum, který by mohl objasnit, proč se odrůdy v reakci na ethephon tak výrazně liší a zda existují jiné faktory nebo kombinace zásahů, které by mohly pomoci ochránit i ty odrůdy, u nichž se v této studii zpoždění kvetení neprojevilo.

Pro praxi to znamená, že pěstitelé, kteří by chtěli podobnou metodu využít k ochraně svých sadů před pozdními mrazy, by měli postupovat obezřetně a vycházet z konkrétních dat pro danou odrůdu, nikoli spoléhat na plošnou účinnost tohoto přístupu.