Epidemie eboly v Kongu překročila 1 700 obětí, šíří se bez kontroly v komunitách

Epidemie eboly v Demokratické republice Kongo si k 2. srpnu 2026 vyžádala více než 1 700 obětí, konkrétně 1 707 úmrtí při 3 802 potvrzených případech. Podle odborníků se jedná o nejrychleji rostoucí propuknutí této nemoci, jaké bylo kdy zaznamenáno. Epidemii vyvolal virus Bundibugyo, jedna z méně známých variant eboly, pro kterou dosud neexistují žádné schválené vakcíny ani léčebné postupy.

Ohnisko nákazy bylo oficiálně vyhlášeno 15. května 2026 a od té doby se rozšířilo z východní provincie Ituri, kde se koncentruje téměř 90 procent všech případů, do dalších pěti provincií země, včetně Kisangani. Ředitel Africké CDC Jean Kaseya uvedl, že 60 až 70 procent nových případů nyní pochází z komunitního šíření, což podle něj naznačuje, že se virus dostal mimo kontrolu tradičního sledování kontaktů a šíří se přímo v obcích a domácnostech.

Světová zdravotnická organizace v současnosti monitoruje více než 17 000 potenciálních kontaktů nakažených osob po celém regionu. Sledování takového množství lidí klade enormní nároky na místní zdravotnický systém, který již tak čelí nedostatku personálu i financí. Situaci komplikuje fakt, že zdravotníci v Mongbwalu, jednom z nejvíce zasažených míst, nedávno vydali ultimátum kvůli nevyplaceným mzdám. Hrozba stávky v klíčové fázi boje s epidemií vyvolává obavy, že by mohlo dojít k dalšímu zhoršení už tak kritické situace.

Ebola si totiž vybírá krutou daň i mezi samotnými zdravotníky – od začátku epidemie se nakazilo více než 100 zdravotnických pracovníků, kteří jsou vlivu viru vystaveni při přímém kontaktu s pacienty. Jejich onemocnění nebo úmrtí navíc dále oslabuje kapacitu zdravotnických zařízení v regionu, který se s epidemií potýká.

Absence schválené vakcíny a léčby staví lékaře do obtížné pozice. V provincii Ituri v současnosti probíhají dvě klinické zkoušky zaměřené na postexpoziční profylaxi, tedy podávání experimentálních přípravků lidem, kteří přišli do kontaktu s nakaženými, ještě předtím, než se u nich rozvinou příznaky. Výsledky těchto zkoušek by mohly v budoucnu pomoci zmírnit dopad podobných epidemií, jejich přínos pro aktuální krizi je však zatím omezený.

Odborníci srovnávají současnou epidemii s předchozí velkou epidemií eboly z let 2014 až 2016 v západní Africe, která si vyžádala 28 000 případů a více než 11 000 obětí. Přestože absolutní čísla současného ohniska jsou zatím nižší, tempo šíření a úmrtnost jsou podle zdravotnických autorit alarmující – epidemie zabíjí rychleji než kterákoli z předchozích, které byly dosud zaznamenány.

Mezinárodní organizace včetně WHO a Africké CDC apelují na zvýšení finanční i logistické podpory pro postižené oblasti. Bez dostatečných zdrojů na testování, izolaci nakažených a vyplácení mezd zdravotníkům hrozí, že se epidemie bude šířit ještě rychleji a zasáhne další provincie mimo dosavadní ohnisko v Ituri. Situace v Kongu tak zůstává jednou z nejnaléhavějších zdravotnických krizí současnosti, jejíž vývoj bude v následujících týdnech pečlivě sledován odborníky po celém světě.