Dva roky od nejsilnější geomagnetické bouře za pět set let: lidé vzpomínají na polární záři z května 2024

V květnu 2024, o víkendu Dne matek, zasáhla Zemi nejmocnější geomagnetická bouře za posledních dvacet let. Vědci ji tehdy zařadili mezi nejsilnější zaznamenané geomagnetické události za zhruba pět set let, tedy od doby, kdy lze podobné jevy alespoň částečně dohledat v historických pramenech a přírodních záznamech. Tento víkend v roce 2026 si tak lidé opět připomínají mimořádnou podívanou, kterou bouře tehdy na obloze způsobila.

Geomagnetická bouře vzniká, když sluneční erupce a takzvané koronální výrony hmoty vyšlou k Zemi mohutný proud nabitých částic. Ty interagují se zemským magnetickým polem a atmosférou, což vede ke vzniku polární záře, odborně aurory. Právě v květnu 2024 byla intenzita tohoto slunečního výbuchu natolik silná, že auroru bylo možné pozorovat i v oblastech, kde se za běžných okolností na obloze neobjevuje. Nad krajinou se tehdy rozprostíraly silné světelné pásy, které měnily barvu od zelené přes růžovou až po fialovou a červenou.

Lidé po celém světě tehdy sdíleli fotografie a videa nočního nebe zalitého neobvyklými barvami. Podobný jev totiž není v mnoha regionech běžný, a proto vzbudil mimořádnou pozornost jak mezi odborníky, tak mezi širokou veřejností. Geomagnetické bouře podobné intenzity se totiž objevují jen zřídka a jejich dopad na běžný život může být citelný.

Silné geomagnetické bouře totiž nepřinášejí jen efektní podívanou na obloze. Mohou také ovlivnit fungování družic, navigačních systémů, elektrických sítí či komunikační infrastruktury. Právě z tohoto důvodu odborníci podobné události pečlivě sledují a analyzují, aby dokázali lépe předpovídat chování Slunce a jeho dopady na Zemi.

Podle vědců byla bouře z května 2024 součástí vrcholící fáze slunečního cyklu, během níž aktivita Slunce dosahuje svého maxima přibližně jednou za jedenáct let. V tomto období dochází k častějším a intenzivnějším slunečním erupcím i výronům koronální hmoty, což zvyšuje pravděpodobnost podobně silných geomagnetických bouří.

Zpětně se ukazuje, že událost z května 2024 patří mezi historicky nejvýznamnější zaznamenané geomagnetické bouře vůbec. Odborníci ji srovnávají s podobně silnými jevy, které se odehrály v minulosti a jejichž stopy lze nalézt například v ledovcových vrtných jádrech nebo dobových záznamech pozorovatelů. Díky moderním technologiím a satelitnímu sledování však byla bouře z roku 2024 zdokumentována mnohem podrobněji než jakákoliv podobná událost v historii.

Dnes, s odstupem dvou let, se tato bouře stále připomíná jako jedna z nejvýraznějších přírodních podívaných posledních desetiletí. Pro mnoho lidí šlo o ojedinělou příležitost spatřit polární záři na vlastní oči, aniž by museli cestovat do oblastí blízko pólů, kde je tento jev běžnější.

Odborníci zároveň připomínají, že podobně silné geomagnetické bouře mohou nastat i v budoucnu, a to zejména v obdobích zvýšené sluneční aktivity. Proto nadále investují do sledování Slunce pomocí družic a pozorovacích stanic, aby dokázali včas varovat před možnými riziky pro techniku i infrastrukturu na Zemi.

Bouře z Dne matek 2024 tak zůstává připomínkou toho, jak úzce je život na Zemi provázán s děním na Slunci. Zatímco pro většinu lidí šlo především o vizuálně ohromující zážitek, pro vědeckou komunitu představovala cennou příležitost lépe porozumět mechanismům, které stojí za vznikem podobných extrémních jevů.