Čínští vědci vyvinuli AI pro identifikaci starověkých semen s přesností přes 90 procent

Vědci z Lingnan University a Shandong University vyvinuli první umělou inteligenci určenou k identifikaci starověkých čínských rostlinných semen. Jde o systém, který dokáže s přesností více než 90 procent rozpoznávat a klasifikovat semena nalezená při archeologických výzkumech v Číně.

Identifikace starověkých semen patří tradičně mezi nejnáročnější úkoly archeobotaniky. Semena nalezená při vykopávkách bývají často poškozená, zuhelnatělá nebo jinak degradovaná dlouhým pobytem v zemi, což ztěžuje jejich přesné určení pouhým okem nebo pod mikroskopem. Odborníci museli dosud spoléhat na časově náročné porovnávání s referenčními vzorky a na zkušenosti specializovaných badatelů, kterých je navíc po celém světě jen omezené množství.

Nově vyvinutý systém založený na umělé inteligenci má tento proces zásadně zjednodušit a zrychlit. Díky schopnosti automaticky analyzovat tvar, strukturu a další znaky semen dokáže software nahradit část manuální práce, kterou dosud museli provádět lidští experti. Vysoká míra přesnosti klasifikace naznačuje, že by nástroj mohl v budoucnu sloužit jako spolehlivý pomocník při zpracování nálezů z archeologických lokalit po celé Číně.

Výzkum spojující univerzity z Hongkongu a pevninské Číny zapadá do širšího trendu využívání moderních technologií v humanitních a společenskovědních oborech. Umělá inteligence se v posledních letech čím dál častěji uplatňuje i mimo oblasti, pro které byla původně vyvíjena, včetně archeologie, historie či botaniky. Automatizovaná identifikace rostlinných pozůstatků může vědcům pomoci lépe porozumět tomu, jaké plodiny staří Číňané pěstovali, jak se měnilo zemědělství v různých obdobích a jak se lidé přizpůsobovali měnícím se klimatickým podmínkám.

Přesné určení druhů rostlin nalezených na archeologických nalezištích má totiž zásadní význam pro rekonstrukci historie zemědělství, stravovacích návyků i obchodních cest v starověké Číně. Semena a jiné rostlinné pozůstatky patří mezi klíčové důkazy, které archeologům umožňují datovat osídlení, sledovat migrace plodin i pochopit hospodářské strategie dávných komunit.

Vývoj nástroje je výsledkem spolupráce týmů z Lingnan University a Shandong University, tedy institucí, které spojily své odborné znalosti z oblasti informačních technologií a archeologie. Podrobnosti o konkrétním technickém řešení, použitém algoritmu ani o rozsahu databáze, na které byl systém trénován, zatím nebyly zveřejněny. Rovněž není známo přesné datum, kdy byl výzkum dokončen nebo publikován.

Přesto již nyní je zřejmé, že podobné nástroje mohou výrazně změnit způsob, jakým archeologové a botanikové pracují s nálezy z terénu. Automatizace klasifikace semen by mohla uvolnit kapacity odborníků pro další analýzu a interpretaci dat, namísto zdlouhavého ručního třídění vzorků. Zároveň by mohla umožnit zpracování mnohem většího množství nálezů, než je v současnosti možné při použití tradičních metod.

Čína patří mezi země s dlouhou historií zemědělství a bohatým archeologickým dědictvím, což z ní činí vhodné prostředí pro vývoj a testování podobných technologií. Nálezy rostlinných semen z různých historických období se na čínském území objevují pravidelně a jejich systematické zpracování dosud vyžadovalo značné množství času i odborných kapacit.

Vývoj AI nástroje pro identifikaci semen tak může představovat další krok k propojení moderních technologií s tradičními humanitními obory. Zda a jak rychle se nástroj rozšíří do praxe na dalších archeologických pracovištích v Číně, zatím není jasné. Stejně tak není známo, zda plánují týmy z Lingnan University a Shandong University technologii dále rozvíjet nebo ji zpřístupnit i jiným výzkumným institucím.

I bez těchto podrobností je však zřejmé, že spojení umělé inteligence s archeobotanikou představuje slibný směr, který by mohl v budoucnu usnadnit poznávání historie zemědělství a rostlinné produkce v Číně i jinde ve světě.