Čínští vědci obrátili rezistenci bakterií proti nim samým

Čínští vědci vyvinuli molekulu, která dokáže proměnit jeden z klíčových obranných mechanismů antibiotiky rezistentních bakterií v jejich vlastní zbraň. Výzkum, který publikoval tým z Východočínské univerzity vědy a technologie v Šanghaji dne 26. června 2026, přináší potenciálně průlomový přístup v boji proti jedné z největších hrozeb moderní medicíny – antimikrobiální rezistenci.

Chemický biolog Hexin Xie a jeho kolegové se zaměřili na bakterie, které si vyvinuly schopnost rozkládat β-laktamová antibiotika pomocí enzymů zvaných β-laktamázy. Právě tato antibiotika přitom tvoří přibližně 65 procent všech předepisovaných antibakteriálních léků na světě, takže jejich selhávání má obrovský praktický dopad. Namísto toho, aby se vědci snažili tyto enzymy obejít nebo zablokovat, rozhodli se je využít. Navrhli molekulu, která je substrátem pro β-laktamázy – bakterie ji tedy samy aktivně rozkládají, čímž ji paradoxně přeměňují na látku, jež se hromadí v jejich nitru.

„[Molekula] se může hromadit uvnitř bakterií, říká Xie. Poměr koncentrace molekuly uvnitř bakteriální buňky vůči jejímu okolnímu prostředí může dosáhnout více než 2000násobku. Tento efekt selektivního hromadění je klíčový: molekula se soustředí právě tam, kde má způsobit největší škodu, a zároveň minimalizuje potenciální toxicitu vůči okolním lidským tkáním.

Samotný mechanismus účinku pak spočívá ve fotosenzitivitě. Po ozáření infračerveným světlem molekula generuje reaktivní kyslíkové druhy, které poškozují bakteriální buňky zevnitř. Bakterie, které se svými vlastními enzymy postaraly o aktivaci a akumulaci molekuly, se tak stávají mimořádně zranitelnými vůči světelné aktivaci. Výzkumníci prokázali účinnost tohoto přístupu jak v laboratorních podmínkách in vitro, tak v živých organismech in vivo.

Testy prokázaly, že nová molekula byla účinnější než vancomycin – jedno z posledních rezervních antibiotik – proti vybraným kmenům MRSA, tedy methicilin-rezistentního Staphylococcus aureus. Účinnost byla prokázána rovněž proti bakterii Enterobacter cloacae, což naznačuje, že přístup není omezen na jediný druh patogenu. Vancomycin je přitom považován za lék poslední záchrany pro řadu závažných infekcí způsobených grampozitivními bakteriemi, a překonat jeho účinnost je proto vnímáno jako významný milník.

Naléhavost podobných výzkumů podtrhují alarmující předpovědi. Odhaduje se, že antimikrobiální rezistence by mohla do roku 2050 způsobovat až 10 milionů úmrtí ročně, čímž by předstihla i onkologická onemocnění jako hlavní příčinu mortality. Stávající antibiotika přitom selhávají stále častěji a vývoj nových molekul tradičními cestami je pomalý a nákladný. Přístup, který obrací obranné mechanismy bakterií proti nim samotným, proto vzbuzuje v odborné komunitě značný zájem.

„Tato myšlenka, že lze obranný systém bakterií obrátit proti nim, je opravdu skvělá, komentoval výsledky chemický biolog Adam Thomas. Právě elegance konceptu – využití bakteriální „zbraně jako trojského koně – je to, co odborníky zaujalo vedle samotných experimentálních výsledků.

Výzkumníci nicméně zdůrazňují, že před případným