Analýza popisuje scénář eskalace napětí po volbách v USA se zásahem federálních agentů do volebního procesu

Spojené státy se podle zveřejněné analýzy ocitly na pokraji otevřeného ozbrojeného konfliktu poté, co prezident Donald Trump v noci volebního večera prohlásil, že volby byly zmanipulovány a ukradeny. Informaci přinesl 17. října britský lékař a vědec Edzard Ernst, který popsal řetězec událostí vedoucích k vyhlášení druhé občanské války v USA.

Podle popsaného scénáře následovalo Trumpovo prohlášení okamžitou reakcí federální administrativy. Ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování integrity voleb hned ve třech státech. Krátce poté se na volebních úřadech objevili federální agenti, kteří požadovali po místních úřednících vydání a uchování volebních strojů a veškeré dokumentace spojené s hlasováním. Reakce na místní úrovni byla rozdělená – část úředníků federálním požadavkům vyhověla, jiní je otevřeně odmítli splnit s odkazem na to, že jde o zásah do pravomocí jednotlivých států.

Odmítavý postoj části úředníků vedl k rychlé právní eskalaci. Demokratičtí guvernéři a generální prokurátoři dotčených států podali žaloby, kterými se snažili zablokovat zásah federálních složek do volebního procesu. Federální soudce následně rozhodl v jejich prospěch a nařídil, aby bylo zastaveno zabavování hlasovacích lístků a aby federální agenti byli z volebních úřadů staženi. Trump rozhodnutí soudu okamžitě označil za nezákonné a oznámil, že se proti němu odvolá.

Napětí se v následujících dnech dále stupňovalo. Trump vyhlásil národní stav nouze, který zdůvodnil údajným zahraničním vměšováním do voleb. Toto rozhodnutí podle popisu Edzarda Ernsta poskytlo federální vládě záminku k dalšímu, tentokrát přímému nasazení síly. Napětí mezi federální mocí a jednotlivými státy se přelilo do veřejného prostoru – docházelo k nárůstu násilných incidentů a konflikt se začal rychle vyostřovat.

Situace vyvrcholila tím, že federální jednotky obklopily volební úřady hned ve třech městech. Tento krok byl popsán jako bod zlomu, po kterém následovala první úmrtí a situace se během krátké doby zhoršila natolik, že ji autor analýzy popisuje jako vypuknutí občanské války ve Spojených státech.

Edzard Ernst, který je profesí lékař a dlouhodobě publikuje komentáře k veřejnému dění, ve svém textu nepopisuje fiktivní scénář jako budoucí hrozbu, nýbrž jako již proběhlý sled událostí. Z uvedených faktů vyplývá, že spor o legitimitu volebních výsledků se během několika dnů přetavil z politického a právního sporu do přímé konfrontace mezi federální vládou a jednotlivými státy, k níž se následně přidalo násilí v ulicích.

Klíčovým bodem celého vývoje bylo rozhodnutí federálního soudu, které se postavilo proti postupu ministerstva spravedlnosti a nařídilo stažení agentů i zastavení zabavování volebních materiálů. Právě odmítnutí tohoto rozhodnutí ze strany exekutivy a následné vyhlášení nouzového stavu jsou v popisu označeny za okamžiky, kdy konflikt přestal být výhradně právní a politickou záležitostí a přešel do fáze, kterou lze charakterizovat jako ozbrojenou eskalaci.

Zveřejněné shrnutí nepřináší podrobnosti o konkrétních obětech, rozsahu nasazených jednotek ani o dalším vývoji po prvních hlášených úmrtích. Chybí rovněž informace o reakci Kongresu, soudní moci na federální úrovni nad rámec zmíněného rozhodnutí jednoho soudce, případně o postoji ozbrojených složek jako takových k rozkazům obklíčit volební úřady. Z dostupných faktů je patrné pouze to, že spor o výsledky voleb, následné federální zásahy do volebního procesu a jejich právní zpochybnění vedly v řádu dnů k prudkému nárůstu násilí a k situaci, kterou autor označuje za druhou občanskou válku v USA.

Text Edzarda Ernsta tak zachycuje extrémně rychlý sled kroků – od nočního prohlášení o zmanipulovaných volbách přes zásahy federálních agentů a soudní spory až po vyhlášení nouzového stavu a vojenské obklíčení volebních úřadů – jako ucelenou sekvenci, která podle zveřejněných informací vyústila v ozbrojený konflikt na území Spojených států.