Americké univerzity čelí termínu auditu zahraničních partnerství i hrozbě ztráty financí od Pentagonu

Ministerstvo obrany USA (DoW) nařídilo třiceti americkým univerzitám, aby provedly audit svých zahraničních výzkumných partnerství. Nařízení bylo vydáno 17. srpna 2023 a mezi dotčenými institucemi figurují i prestižní školy jako Harvard nebo Massachusetts Institute of Technology. Ačkoli od vydání pokynu uplynuly už tři roky, jeho dopady se naplno projevují až nyní, v roce 2026, kdy univerzity čelí konkrétním termínům a hrozbě ztráty federálních prostředků.

Podle nařízení musí univerzity do konce měsíce vyhodnotit veškerý výzkum, který by mohl být považován za citlivý nebo podléhající exportním kontrolám. Pokud instituce požadavkům nevyhoví, riskují ztrátu federálního financování, což pro řadu z nich představuje zásadní zdroj příjmů na výzkumné programy.

Ministerstvo obrany zároveň sestavilo seznam 130 zahraničních výzkumných institucí, s nimiž by americké univerzity neměly spolupracovat. Naprostá většina z nich pochází z Číny, Ruska a Íránu. Náměstek ministra obrany pro výzkum a inženýrství Emil Michael k tomu uvedl, že ministerstvo obrany má nulovou toleranci pro akademická partnerství, která ohrožují naši národní bezpečnost.

Joseph Jewell, asistent ministra obrany pro vědu a technologii, zároveň zdůraznil, že univerzity zůstávají pro DoW důležitými partnery v rámci výzkumných programů resortu. Nařízení tak podle něj nemá akademickou spolupráci jako takovou ohrozit, ale má zajistit, že nebude probíhat s riziková­mi zahraničními subjekty.

Realizace auditu ale naráží na praktické i právní problémy. Scott Schneider, profesor práva na University of Texas at Austin, upozornil na to, že definice pojmu spolupráce je nejasná a komplikovaná, což může univerzitám přinést potenciální právní spory. Podle něj bude obtížné jednoznačně určit, jaké typy vztahů se zahraničními institucemi vlastně nařízení pokrývá.

Univerzity na požadavek reagují různě, ale shodně berou situaci vážně. Patrick Wade, mluvčí University of Illinois Urbana-Champaign, uvedl, že jeho instituce svou odpovědnost bere vážně a už zahájila koordinovaný přehled všech zahraničních partnerství.

Kritika ale zaznívá i z odborných kruhů zabývajících se mezinárodní akademickou spoluprací. Rosie Levine, výkonná ředitelka organizace US–China Education Trust, varovala před tím, co označila za obrovský ochlazující efekt na spolupráci s čínskými institucemi. Podle ní může nařízení odradit vědce od legitimního výzkumu a poškodit dlouhodobé vztahy mezi americkými a čínskými univerzitami, které přinášely vědecké přínosy oběma stranám.

Na kritiku reagovala i čínská strana. Mluvčí čínské ambasády v USA prohlásil, že Čína konzistentně odmítá přehnané chápání národní bezpečnosti, které podle Pekingu slouží spíše k omezování legitimní mezinárodní spolupráce než ke skutečné ochraně bezpečnostních zájmů.

Ostrou kritiku nařízení vyjádřil také John Holdren, bývalý vědecký poradce prezidenta Baracka Obamy, který označil časový rámec pro provedení auditu za absurdní a poukázal na nejasnosti v samotném textu nařízení. Podle něj chybí univerzitám dostatečně konkrétní vodítka k tomu, jak přesně mají hodnocení provádět a jaká kritéria mají při posuzování rizikovosti jednotlivých partnerství uplatňovat.

Situace tak staví americké univerzity do složité pozice mezi požadavky národní bezpečnosti a zachováním mezinárodní vědecké spolupráce, která je pro mnoho výzkumných oborů klíčová. Zatímco ministerstvo obrany trvá na tom, že jde o nezbytný krok k ochraně citlivých technologií a know-how před zneužitím ze strany geopoliticky rizikových států, akademická obec upozorňuje na riziko, že příliš striktní a nejasně definovaná pravidla mohou paradoxně poškodit i legitimní a přínosný výzkum. Jak přesně budou jednotlivé univerzity nařízení interpretovat a jaké důsledky bude mít případné nedodržení termínu, zůstává otevřenou otázkou, kterou bude třeba sledovat v následujících týdnech.