Altman jedná s Trumpem o pětiprocentním podílu vlády v OpenAI

Sam Altman, generální ředitel OpenAI, jedná s prezidentem Donaldem Trumpem o možném pětiprocentním podílu americké vlády ve společnosti OpenAI. Informoval o tom 6. července 2026 autor James O'Donnell. Diskuze se odehrává na pozadí širší debaty o tom, jak by měli řadoví Američané těžit z bohatství, které umělá inteligence v příštích desetiletích vygeneruje.

OpenAI byla v březnu 2026 ohodnocena na 852 miliard dolarů. Pětiprocentní vládní podíl by tedy představoval přibližně 42,6 miliardy dolarů. Pokud by se tato částka rozdělila rovnoměrně mezi přibližně 133 milionů amerických domácností, každá z nich by obdržela akcie v hodnotě zhruba 320 dolarů. Jde o symbolickou, nikoli transformační sumu, která však naznačuje směr, jímž se část debaty o sdílení zisků z umělé inteligence ubírá.

Altmanovy myšlenky na toto téma nejsou nové. Již v roce 2021 navrhoval, aby společnosti přesahující určitou tržní hodnotu odváděly 2,5 procenta z této hodnoty do speciálního fondu určeného pro americké občany. Inspiraci přitom čerpá z Aljašského trvalého fondu, který byl zřízen v 70. letech minulého století a dodnes vyplácí obyvatelům Aljašky každoroční dividendu z příjmů z těžby ropy. Altman vidí analogii: tak jako ropa kdysi generovala obrovské bohatství pro úzkou skupinu vlastníků, umělá inteligence hrozí podobnou koncentrací. Jeho vize předpokládá, že AI bude vytvářet masivní bohatství po celá desetiletí, a otázka je, kdo z něj bude mít prospěch.

Altmanův návrh však zdaleka není jediným hlasem v této diskuzi. Senator Bernie Sanders jde podstatně dál a požaduje, aby Američané jako celek vlastnili padesátiprocentní podíl v nejvýznamnějších společnostech vyvíjejících umělou inteligenci. Sandersův přístup vychází z přesvědčení, že technologie tohoto rozsahu a dopadu by neměla být výhradně v rukou soukromých investorů a zakladatelů. Rozdíl mezi pěti a padesáti procenty dobře ilustruje, jak široké spektrum názorů na tuto otázku v americké politice existuje.

Celá debata probíhá v prostředí, které není vůči technologickým gigantům nijak zvlášť přátelské. Průzkumy veřejného mínění opakovaně ukazují, že většina Američanů AI společnostem nedůvěřuje a má vážné obavy z jejich vlivu na pracovní trh. Strach ze ztráty zaměstnání v důsledku automatizace patří k nejčastěji zmiňovaným obavám, a právě proto myšlenka přímého finančního podílu občanů na ziscích z AI získává politickou přitažlivost napříč různými skupinami voličů. Argument je jednoduchý: pokud technologie nahradí pracovní místa, měli by ti, kteří o práci přijdou, alespoň profitovat z růstu hodnoty firem, které to způsobily.

Jednání mezi Altmanem a Trumpovou administrativou zatím nepřinesla konkrétní výsledky ani závazné dohody. Není jasné, v jaké formě by případný vládní podíl existoval, jak by byl spravován ani jakým mechanismem by se výnosy dostávaly k jednotlivým domácnostem. Tyto praktické otázky jsou přitom klíčové – rozdíl mezi symbolickým gestem a skutečnou redistribucí bohatství tkví právě v detailech implementace