Google DeepMind a Commonwealth Fusion Systems spojují AI s vývojem fúzní energie

Google DeepMind a americká společnost Commonwealth Fusion Systems (CFS) oznámily 16. října 2025 partnerství zaměřené na vývoj fúzní energie s využitím umělé inteligence. Spolupráce propojuje přední světové výzkumné centrum v oblasti AI s jednou z nejpokročilejších soukromých firem usilujících o komerční využití jaderné fúze.

Středobodem projektu je tokamak SPARC, který CFS vyvíjí s využitím vysokoteplotních supravodivých magnetů. Ty umožňují dosáhnout mimořádně silných magnetických polí v kompaktnějším zařízení, než jaké bylo dosud nutné. Právě magnety představují jeden z klíčových technologických průlomů, na nichž CFS v posledních letech pracovala. Tokamak udržuje plazma při teplotách přesahujících sto milionů stupňů Celsia, přičemž přesné řízení tohoto procesu je extrémně náročné a vyžaduje neustálé úpravy v reálném čase.

Hlavním cílem partnerství je dosáhnout takzvaného „breakeven – okamžiku, kdy fúzní reakce vyprodukuje více energie, než je třeba k jejímu udržení. Tento milník je považován za zásadní krok na cestě k tomu, aby se fúze stala prakticky využitelným zdrojem energie. Dlouhodobou ambicí obou společností je generovat čistou, bezpečnou a prakticky neomezenou energii, která by mohla zásadně proměnit globální energetiku.

Klíčovým nástrojem spolupráce je TORAX, open-source simulátor plazmatu vyvinutý týmem Google DeepMind. Simulátor využívá framework JAX, který umožňuje rychlé numerické výpočty a efektivní trénink modelů hlubokého učení. TORAX slouží k modelování chování plazmatu uvnitř tokamaku, simulaci různých scénářů provozu a optimalizaci výkonu celého zařízení. Díky tomu mohou vědci testovat různé strategie řízení plazmatu bez nutnosti provádět každý experiment přímo na fyzickém zařízení, což výrazně urychluje výzkum.

Devon Battaglia z CFS ocenil praktický přínos tohoto nástroje přímo: „TORAX nám ušetřil nespočet hodin při nastavování a provozování našich simulačních prostředí pro SPARC. Tato slova ilustrují, jak konkrétně AI nástroje mění tempo vědecké práce – nikoli jako vzdálená vize, ale jako každodenní pracovní realita výzkumných týmů.

Hluboké učení hraje v partnerství klíčovou roli hned v několika oblastech. Modely trénované na simulovaných i reálných datech mají pomoci s řízením plazmatu v reálném čase, kdy je třeba reagovat na nestability v řádu milisekund. AI také pomáhá optimalizovat parametry provozu tokamaku tak, aby bylo dosaženo co nejvyšší účinnosti fúzní reakce. Jde o oblast, kde tradiční přístupy narážejí na limity – systém je příliš komplexní a dynamický na to, aby jej bylo možné řídit čistě na základě předem definovaných pravidel.

Google do CFS také investoval, čímž podpořil vědecké a inženýrské průlomy, které jsou nezbytné pro posun od laboratorních experimentů k reálnému energetickému zdroji. Finanční angažovanost Googlu signalizuje, že technologičtí giganti začínají vnímat fúzní energii nikoli jako vzdálenou utopii, ale jako realistický cíl s konkrétním časovým horizontem.

Partnerství má přesah i do budoucnosti. Obě společnosti deklarují záměr vytvořit inteligentní a adaptivní systém, který by bylo možné využít nejen