Studie: genetika určuje, jak nízkosacharidová dieta ovlivní LDL cholesterol

Genetika hraje klíčovou roli v tom, jak nízkosacharidová dieta ovlivňuje hladinu LDL cholesterolu, naznačuje nová studie prezentovaná 25. srpna 2026 na konferenci NUTRITION 2026, kterou pořádá American Society for Nutrition. Podle výzkumníků může vysoký příjem nasycených tuků u geneticky predisponovaných jedinců výrazně zhoršit cholesterolový profil, zatímco u ostatních lidí se stejná strava projeví jen minimálně.

Analýza vychází z dat rozsáhlé randomizované kontrolované studie DIETFITS, do níž bylo zapojeno více než 600 dospělých účastníků. Vědci se v novém výzkumu zaměřili na podskupinu 431 osob, u nichž byla k dispozici genetická data umožňující posoudit jejich predispozici k vyšší citlivosti na nasycené tuky. Výsledky ukázaly jasný vzorec: účastníci s nejvyšším genetickým rizikem zaznamenali při vyšší konzumaci nasycených tuků nejvýraznější nárůst LDL cholesterolu, tedy takzvaného „špatného cholesterolu spojovaného s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění.

Výsledky studie prezentovala doktorka Alexa Barad, postdoktorandka na Stanford University School of Medicine. Podle ní zjištění naznačují, že univerzální doporučení pro nízkosacharidové diety nemusí být vhodná pro všechny stejně – reakce organismu na tuky se totiž může výrazně lišit v závislosti na genetické výbavě jednotlivce.

Nízkosacharidové diety jsou dlouhodobě populární mezi lidmi, kteří chtějí zhubnout nebo zlepšit metabolické zdraví. Tyto diety obvykle kladou důraz na omezení sacharidů a zvýšený podíl tuků a bílkovin ve stravě. Právě zdroj tuků se však podle nových zjištění může stát klíčovým faktorem, který rozhoduje o tom, zda dieta prospívá, nebo naopak škodí kardiovaskulárnímu zdraví.

Na základě výsledků výzkumníci doporučují lidem, kteří drží nízkosacharidovou dietu, aby upřednostňovali zdroje nenasycených tuků před nasycenými. Mezi vhodné potraviny patří ořechy, semena, olivový olej nebo avokádo. Naopak konzumaci másla, tučného masa a zpracovaných masných výrobků, tedy hlavních zdrojů nasycených tuků, by měli omezovat – zejména pokud mají genetickou predispozici k vyšší citlivosti na tuky ve stravě.

Autoři studie zdůrazňují, že jde o předběžné výsledky, které je třeba potvrdit dalším výzkumem. Genetické testování na citlivost k nasyceným tukům zatím není běžnou součástí klinické praxe a širší uplatnění podobných zjištění bude vyžadovat rozsáhlejší studie na různorodějších populacích.

Výzkum byl financován granty od National Institutes of Health a dalších institucí, což potvrzuje jeho vědeckou váhu a nezávislost. Odborníci v oboru nutriční genetiky považují podobné studie za důležitý krok směrem k personalizované výživě, tedy k přizpůsobení stravovacích doporučení na základě individuálních genetických predispozic, nikoli podle obecných pravidel platných pro celou populaci.

Dosavadní výzkum již dříve naznačoval, že lidé reagují na stejnou stravu různě, ať už jde o hladinu cukru v krvi po jídle, nebo o způsob, jakým tělo zpracovává tuky. Nová data z konference NUTRITION 2026 tento trend potvrzují a přidávají konkrétní důkaz o tom, že genetické faktory mohou hrát roli i při rozhodování o vhodnosti nízkosacharodové diety pro konkrétního jedince.

Pro běžné spotřebitele z toho vyplývá praktické poučení: i v rámci nízkosacharidové diety je vhodné sledovat kvalitu tuků, které konzumují. Přechod od nasycených ke nenasyceným zdrojům tuků může snížit riziko negativního dopadu na hladinu cholesterolu, a to bez ohledu na to, zda daný člověk svou genetickou predispozici zná, nebo ne. Do budoucna by podobné studie mohly vést k vývoji dostupnějších genetických testů, které by lidem pomohly lépe přizpůsobit stravu jejich individuálním potřebám a snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění spojených s nevhodně zvolenou dietou.