XR technologie mění vědecké prezentace, výzkum i vzdělávání

Rozšířená a virtuální realita otevírají podle odborníků nové možnosti pro vědecké prezentace, terénní výzkum i vzdělávání. Kristina Collins, Alexandra Boghosian a Jaime Aguilar Guerrero se zabývají potenciálem prostorových počítačových technologií ve vědě a upozorňují, že XR technologie mohou zásadně proměnit způsob, jakým vědci analyzují data, plánují terénní práce a sdílejí své poznatky s veřejností.

Zkratka XR zastřešuje jak rozšířenou realitu, tak virtualitu a zahrnuje nástroje jako Google Earth VR, Microsoft HoloLens, vývojové platformy ARKit nebo systémy CAVE, tedy místnosti obklopené projektovanými obrazy umožňující ponoření do virtuálního prostředí. Každá z těchto technologií nabízí jiné možnosti práce s prostorovými daty a jejich vizualizací ve třech rozměrech, což představuje kvalitativní posun oproti tradičním dvourozměrným zobrazením na obrazovkách počítačů.

Jednou z klíčových výhod XR je schopnost přenést uživatele do prostředí, která jsou jinak nedostupná, nebezpečná nebo finančně náročná na návštěvu. Tento princip formuloval již v roce 2019 výzkumník Bailenson, který navrhl rámec pro využití XR v situacích, jež jsou nebezpečné, nemožné, neproduktivní nebo příliš nákladné pro přímou zkušenost. Právě v tomto kontextu získávají virtuální exkurze smysl – jako doplněk k reálnému terénnímu výzkumu, nikoli jako jeho náhrada.

Konkrétním příkladem takové aplikace je digitální VR exkurze na geologickou lokalitu Whaleback anticline v Pensylvánii. Tato skalní formace představuje učebnicový příklad antiklinály a studenti geologie ji mohou díky virtuální realitě prozkoumat detailně, bez nutnosti fyzické přítomnosti na místě. Autoři přitom zdůrazňují, že podobné virtuální výlety mají svůj největší přínos tehdy, pokud slouží jako příprava nebo rozšíření skutečné terénní výuky, nikoliv jako její plnohodnotná náhrada. Fyzický kontakt s terénem, možnost vzít horninu do ruky nebo vnímat měřítko krajiny na vlastní kůži zůstávají podle nich nenahraditelnými prvky vědeckého vzdělávání.

Využití XR ve vědě přitom zdaleka nepřesahuje jen oblast geologie nebo terénních exkurzí. Technologie nachází uplatnění při plánování expedic, kdy vědci mohou virtuálně procházet lokalitu ještě před tím, než na ni skutečně vyrazí. V oblasti analýzy dat umožňuje práce ve třech rozměrech intuitivnější pochopení složitých prostorových vztahů, které by v klasickém grafickém zobrazení zůstávaly skryty nebo obtížně čitelné. Potenciál XR se projevuje také ve vědecké osvětě, kde může pomoci přiblížit složité koncepty širší veřejnosti způsobem, který je vizuálně přitažlivý a snadno srozumitelný.

Navzdory těmto možnostem čelí širšímu rozšíření XR ve vědecké komunitě několik překážek. Collins, Boghosian a Aguilar Guerrero jako hlavní výzvy identifikují nedostatečnou informovanost výzkumníků o dostupných technologiích a jejich možnostech a zároveň omezené příležitosti k praktickému vyzkoušení a aplikaci XR v každodenní vědecké praxi. Mnoho vědců sice o existenci těchto nástrojů ví, ale nemá dostatek zkušeností ani institucionální podporu k tomu, aby je smysluplně zapojilo do sv