Vědci: zvýšená aktivita mravenců po pesticidu neznamená selhání zásahu

Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside zveřejnili nové poznatky o chování argentinských mravenců po zásahu pesticidy. Ukazuje se, že hmyz na aplikaci chemických přípravků nereaguje utlumením, jak by se dalo očekávat, ale naopak zvýšenou pohybovou aktivitou. Mravenci se po vystavení účinným látkám začínají chaoticky potulovat po okolí nebo se naopak shlukují do větších skupin, než dělníci nakonec uhynou.

Toto zjištění je podle výzkumného týmu z UC Riverside důležité především proto, že by mohlo vést k mylné interpretaci účinnosti použitých přípravků. Pokud si majitel domu nebo pracovník v oboru deratizace a dezinsekce všimne po aplikaci pesticidu zvýšeného pohybu mravenců, může to snadno vyhodnotit jako selhání léčby a zásah zopakovat, případně sáhnout po silnějším přípravku. Zvýšená aktivita mravenců však podle vědců neznamená, že pesticid nezabírá – jde naopak o přirozenou, byť neintuitivní součást procesu, který nakonec vede k úhynu kolonie.

Argentinští mravenci (Linepithema humile) patří mezi invazní druhy, které se v mnoha částech světa, včetně jižní Evropy a USA, staly běžným problémem v domácnostech i zahradách. Vyznačují se tím, že vytvářejí rozsáhlé, vzájemně propojené kolonie s mnoha královnami, což ztěžuje jejich hubení klasickými metodami. Zatímco u mnoha jiných druhů hmyzu stačí zasáhnout jedno hnízdo, argentinští mravenci dokážou svou síť rychle obnovit, pokud přežije byť jen část populace.

Výzkumníci z Riverside se proto zaměřili na to, jak přesně mravenci na pesticidy reagují v čase, a to na úrovni jednotlivých dělníků i celé kolonie. Pozorování ukázala, že bezprostředně po kontaktu s účinnou látkou dochází u hmyzu k viditelné změně chování – mravenci opouštějí zavedené feromonové stezky, pohybují se méně předvídatelně a částečně ztrácejí schopnost koordinovat se s ostatními členy kolonie. Tato fáze zvýšeného neklidu předchází samotnému úhynu jedinců, který nastává až s určitým zpožděním po expozici.

Podle autorů studie je právě toto zpoždění klíčové pro pochopení, proč může být interpretace výsledků hubení matoucí. Lidé, kteří pesticidy aplikují, často očekávají okamžitý a viditelný pokles aktivity škůdců, ale u argentinských mravenců se realita chová opačně – dočasně aktivnější mravenci mohou ve skutečnosti signalizovat, že chemická látka již působí a hmyz je ovlivněn nervovým systémem, což vede právě k dezorientovanému pohybu.

Vědci zdůrazňují, že správné pochopení tohoto jevu má praktický význam nejen pro domácnosti, ale i pro profesionály v oboru hubení škůdců. Pokud se totiž aplikace pesticidu předčasně zopakuje jen kvůli tomu, že mravenci na první pohled ožili, může to vést k plýtvání chemickými prostředky, zbytečnému zvyšování nákladů a v některých případech i k riziku, že se u populace mravenců časem vyvine určitá tolerance vůči používaným látkám.

Tým z UC Riverside doporučuje, aby se hodnocení účinnosti zásahu proti argentinským mravencům opíralo spíše o sledování stavu kolonie v delším časovém horizontu, nikoli o okamžitou reakci hmyzu v prvních hodinách po aplikaci. Teprve postupný pokles celkové populace a viditelné omezení mravenčích stezek v okolí ošetřeného místa jsou podle vědců spolehlivějším ukazatelem toho, že pesticid skutečně funguje.

Zjištění týmu z Kalifornské univerzity tak přináší praktické doporučení především pro firmy zabývající se deratizací a dezinsekcí, ale i pro širokou veřejnost, která se s invazními mravenci potýká na vlastní zahradě nebo v domě. Klíčové je nenechat se zmást krátkodobým nárůstem pohybu hmyzu a nepodléhat dojmu, že je nutné okamžitě sahat po dalších dávkách přípravku. Výzkum má podle autorů přispět k efektivnějšímu a šetrnějšímu přístupu k regulaci invazních druhů mravenců, kteří představují dlouhodobý problém v mnoha regionech s mírným až teplým podnebím.