Vědci zjistili, že oslabený AMOC může vykazovat náhlé a nepředvídatelné výkyvy proudění

Mezinárodní tým vědců z Brazílie a Německa přišel s novými poznatky o chování atlantského systému transportu tepla, konkrétně o mechanismu známém jako AMOC (Atlantic Meridional Overturning Circulation), který hraje klíčovou roli v regulaci klimatu na obou stranách Atlantiku. Výzkum, jehož výsledky byly publikovány v odborném časopise, se zaměřil na to, jak se tento systém chová v podmínkách probíhající změny klimatu, a přinesl zjištění, které může mít významné důsledky pro předpovědi budoucího vývoje počasí a klimatu v regionu.

Vědci analyzovali klimatické záznamy získané ze sedimentů u severovýchodního pobřeží Brazílie, konkrétně z oblasti, která je citlivá na výkyvy v mořském proudění. Tato lokalita byla vybrána záměrně, protože zdejší mořské sedimenty uchovávají informace o změnách teploty a salinity oceánu za dlouhá časová období, což umožňuje rekonstruovat historii chování AMOC v minulosti a porovnat ji se současnými trendy.

Hlavním zjištěním studie je, že systém transportu tepla v Atlantiku může být celkově oslabený, a přesto může docházet k náhlým a nečekaným výkyvům v intenzitě jeho proudění. Tento poznatek je významný, protože dosavadní představy o chování AMOC často předpokládaly, že oslabení systému by mělo probíhat spíše postupně a předvídatelně. Nová studie však naznačuje, že i při dlouhodobém trendu zeslabování může docházet k epizodám rychlých změn, které jsou obtížně předvídatelné.

Autoři výzkumu upozorňují, že takové náhlé změny mohou mít dalekosáhlé dopady na klimatické podmínky nejen v samotné oblasti severovýchodní Brazílie, ale i v širším měřítku napříč Atlantským oceánem. AMOC totiž funguje jako jakýsi dopravní pás tepla, který přesouvá teplou vodu od rovníku směrem k severu a studenou vodu zpět k jihu. Jakékoliv narušení tohoto systému může ovlivnit teploty, srážkové vzorce i intenzitu extrémních povětrnostních jevů v regionech na obou stranách oceánu, včetně Evropy a jižní Ameriky.

Vědci zdůrazňují, že výsledky jejich práce ukazují na potřebu revidovat současné klimatické modely, které dosud nepočítaly s možností takto rychlých a nepředvídatelných výkyvů v rámci celkově oslabujícího se systému. Pokud se totiž potvrdí, že AMOC může procházet náhlými změnami intenzity i v podmínkách dlouhodobého trendu zeslabování, znamenalo by to, že klimatické predikce založené na lineárních modelech mohou podceňovat riziko náhlých klimatických zvratů.

Studie také poukazuje na širší kontext změny klimatu, která podle vědců pravděpodobně přispívá k destabilizaci tohoto klíčového oceánského systému. Tání ledovců, zvyšující se teploty oceánů a změny v distribuci sladké vody v severním Atlantiku jsou faktory, které mohou ovlivňovat hustotu a proudění mořské vody, a tím i fungování celého mechanismu transportu tepla.

Výzkumníci z Brazílie a Německa spolupracovali na analýze dat získaných z terénního výzkumu i z laboratorních rozborů sedimentárních vzorků. Kombinace geologických, oceánografických a klimatologických metod jim umožnila sestavit detailnější obraz o tom, jak se AMOC choval v minulosti a jaké mechanismy mohly stát za pozorovanými výkyvy.

Zjištění týmu přicházejí v době, kdy vědecká komunita věnuje stále větší pozornost stabilitě klíčových oceánských a atmosférických systémů v souvislosti s postupující změnou klimatu. Otázka, zda a kdy by mohlo dojít k výraznému zpomalení či dokonce kolapsu AMOC, je předmětem intenzivního výzkumu už řadu let, přičemž odhady ohledně časového horizontu takové změny se mezi jednotlivými studiemi liší.

Autoři nové práce doufají, že jejich zjištění pomohou zpřesnit budoucí klimatické modely a přispějí k lepšímu porozumění rizikům spojeným s destabilizací atlantského proudění. Zdůrazňují také význam dalšího monitorování a výzkumu v oblasti severovýchodní Brazílie i dalších citlivých lokalit, které mohou poskytnout cenné informace o tom, jak se globální oceánský systém vyvíjí v reakci na měnící se klimatické podmínky.