Vědci vyvinuli magnetickou metodu k odhalování padělků starověké keramiky

Vědci z Scripps Institution of Oceanography při UC San Diego vyvinuli metodu, která dokáže spolehlivě odlišit pravé starověké keramické artefakty od moderních padělků. Výzkum vedl postdoktorand Yoav Vaknin a přináší nový pohled na to, jak lze využít magnetické vlastnosti hlíny k ověření pravosti historických předmětů.

Princip metody spočívá v rozlišení dvou typů magnetismu, které se v jílových materiálech ukládají v různých obdobích. Když je keramika vypálena, minerály obsažené v hlíně zaznamenají magnetické pole Země platné v okamžiku výroby. Tento takzvaný termoremanentní magnetismus zůstává v předmětu uložen po tisíciletí a je vlastně otiskem magnetického pole planety v konkrétním historickém okamžiku. Kromě toho ale keramické materiály postupně získávají i druhý typ magnetismu, který se hromadí mnohem pomaleji a odráží dlouhodobé působení prostředí, ve kterém byl předmět uložen.

Klíčovým zjištěním týmu je, že tyto dva druhy magnetismu lze od sebe oddělit a analyzovat samostatně. Díky tomu je možné určit, zda magnetický záznam v předmětu odpovídá skutečně dlouhému časovému období, jaké by uplynulo od starověku, nebo zda jde o mnohem kratší dobu, což by ukazovalo na nedávný vznik artefaktu vydávaného za starožitnost.

Tento přístup má praktický význam především pro muzea, archeology a obchodníky se starožitnostmi, kteří se dlouhodobě potýkají s problémem falšovaných artefaktů na trhu. Padělatelé se totiž v minulosti dokázali velmi dobře přizpůsobit standardním metodám ověřování pravosti, včetně stylistické analýzy nebo chemického složení materiálu. Magnetický otisk associovaný s dlouhodobým stárnutím materiálu je ale mnohem obtížnější uměle napodobit, protože vyžaduje procesy probíhající v řádu staletí až tisíciletí.

Metoda tak nabízí nezávislý fyzikální způsob ověření, který doplňuje tradiční archeologické a historické postupy. Na rozdíl od stylistických nebo materiálových analýz nezávisí na subjektivním posouzení odborníka, ale na měřitelných fyzikálních veličinách.

Výzkumný tým ze Scripps Institution of Oceanography zdůrazňuje, že přesné rozlišení mezi krátkodobě a dlouhodobě nabytým magnetismem vyžaduje sofistikované laboratorní vybavení a citlivé přístroje schopné zaznamenat i velmi slabé magnetické signály. Přesto se jedná o postup, který by mohl v budoucnu najít širší uplatnění při ověřování pravosti keramických nálezů z různých archeologických period a regionů.

Problematika padělaných starožitností přitom není zanedbatelná – trh se starověkými artefakty čelí dlouhodobě výzvám spojeným s nelegálním obchodem a paděláním, což komplikuje jak vědecký výzkum, tak ochranu kulturního dědictví. Nová metoda by mohla pomoci muzeím a vědeckým institucím lépe rozlišit, které předměty ve sbírkách skutečně pocházejí z období, ke kterému jsou přiřazovány, a které jsou naopak novodobými výtvory vydávajícími se za starožitnosti.

Tým z Scripps Institution of Oceanography plánuje svůj výzkum dále rozvíjet a testovat metodu na širším spektru keramických materiálů z různých archeologických lokalit. Cílem je ověřit, do jaké míry je postup univerzálně aplikovatelný na různé typy jílu a podmínky, ve kterých byly artefakty po staletí uchovávány, ať už jde o suché, vlhké nebo jinak specifické prostředí, jež mohou ovlivnit rychlost i charakter magnetického ukládání.

Podle vědců by se metoda mohla v budoucnu stát standardním nástrojem při autentizaci archeologických nálezů, podobně jako se dnes běžně používají metody radiokarbonového datování nebo analýzy izotopů. Zatímco radiokarbonové datování určuje stáří organických materiálů, magnetická metoda vyvinutá týmem ze Scripps Institution of Oceanography se zaměřuje specificky na anorganické keramické materiály, u nichž jiné datovací metody často selhávají nebo poskytují méně přesné výsledky.

Výzkum tak představuje další krok ve snaze vědecké komunity poskytnout muzeím, archeologům i orgánům činným v boji proti nelegálnímu obchodu se starožitnostmi spolehlivé nástroje pro ověřování pravosti historických předmětů.