Vědci potvrdili konec pauzy: zimní mořský led v Arktidě klesl v roce 2025 a 2026 na rekordní minimum

Nová analýza vědců z Univerzity v Southamptonu, provedená ve spolupráci s Národním oceánografickým centrem (NOC), přináší znepokojivé zjištění: takzvaná pauza v úbytku arktického zimního mořského ledu, kterou vědci pozorovali v uplynulých letech, definitivně skončila. Podle nejnovějších satelitních pozorování dosáhlo pokrytí mořským ledem během zimní fáze růstu a jeho vrcholu v arktickém cyklu rekordně nízkých hodnot v roce 2025 a na začátku roku 2026.

Zimní období bylo dlouhodobě považováno za relativně stabilní fázi arktického ledového cyklu. Zatímco letní tání a s ním spojený úbytek ledu patřily mezi nejsledovanější a nejčastěji diskutované jevy související s klimatickou změnou, zimní nárůst ledu si po určitou dobu udržoval poměrně konzistentní rozsah. Právě tato stabilita vedla část vědecké komunity k domněnce, že zimní fáze cyklu je vůči oteplování odolnější a že pokles zimního ledu se dočasně zastavil.

Nová studie týmu ze Southamptonu a NOC toto tvrzení vyvrací. Analýza satelitních dat ukazuje, že období relativní stability bylo pouze dočasné a že úbytek zimního mořského ledu nyní opět pokračuje, a to s intenzitou, která vedla k dosažení nejnižších zaznamenaných hodnot za celé sledované období. Vědci tato data označují za jasný signál, že dřívější pauza nebyla trvalým trendem, ale spíše přechodnou fází v rámci dlouhodobého procesu úbytku ledu.

Podle autorů studie je klíčové sledovat právě zimní vrchol ledového pokryvu, protože poskytuje důležitý ukazatel celkového zdraví arktického ekosystému. Množství ledu, které se v Arktidě vytvoří během zimy, totiž do značné míry určuje, kolik ledu zůstane i po následujícím letním tání. Pokud je zimní nárůst nižší, snižuje se tím i objem ledu, který má šanci přetrvat do dalšího roku, což může urychlovat celkový dlouhodobý úbytek arktického ledového příkrovu.

Vědci z Southamptonu a NOC zdůrazňují, že nejnovější satelitní pozorování patří mezi nejpřesnější a nejucelenější data, jaká byla o vývoji arktického mořského ledu dosud shromážděna. Právě díky moderním satelitním technologiím je nyní možné sledovat změny v pokrytí ledem s vysokou přesností a detailně analyzovat trendy napříč jednotlivými roky i sezónami.

Výsledky studie zapadají do širšího kontextu pozorovaných změn v arktickém regionu, který je dlouhodobě považován za jednu z oblastí nejcitlivěji reagujících na globální oteplování. Arktida se podle dostupných dat otepluje výrazně rychleji než zbytek planety, což má přímý dopad na stabilitu mořského ledu v obou hlavních fázích jeho ročního cyklu – tedy jak v létě, tak nyní i v zimě.

Zjištění, že pauza v úbytku zimního ledu skončila, představuje podle vědců důležitý poznatek pro pochopení dynamiky arktického klimatu. Ukazuje totiž, že i fáze, které byly dříve považovány za relativně stabilní, mohou podléhat náhlým změnám a že dlouhodobé klimatické trendy se nemusí vyvíjet lineárně. Krátkodobé období stability tak podle všeho nebylo známkou zastavení oteplování, ale spíše dočasnou odchylkou v rámci širšího trendu.

Autoři studie plánují v pozorováních pokračovat a sledovat, zda se současný pokles zimního ledu bude v následujících letech dále proh