Vědci objevili helium v atmosféře super-Země LHS 1140 b vzdálené 48 světelných let

Tým astronomů oznámil objev helia v atmosféře exoplanety LHS 1140 b, což představuje jeden z nejvýznamnějších nálezů v oblasti výzkumu mimozemských atmosfér za poslední dobu. Výsledky byly zveřejněny 16. července 2026 v prestižním vědeckém časopise Science.

LHS 1140 b se nachází přibližně 48 světelných let od Země a patří do kategorie takzvaných super-Zemí – planet, které jsou hmotnější než naše Země, ale zároveň menší než plynní obři typu Neptunu. Podle dostupných údajů je tato planeta zhruba 5,6krát hmotnější než Země. Obíhá kolem malé a chladné červené trpasličí hvězdy, což je typ hvězdy, který je ve vesmíru velmi hojný a v posledních letech přitahuje značnou pozornost při hledání potenciálně obyvatelných planet.

Odhadovaná povrchová teplota LHS 1140 b se pohybuje kolem -53 stupňů Fahrenheita, tedy přibližně -47 stupňů Celsia. Jde tedy o extrémně chladné prostředí, které samo o sobě vylučuje existenci kapalné vody na povrchu v podobě, jakou známe ze Země. Přesto samotná přítomnost atmosféry, a zejména detekce helia, představuje pro vědeckou komunitu důležitý milník.

Objev atmosféry na planetě této velikosti a vzdálenosti od Země je totiž technicky mimořádně náročný a dosud se podobné analýzy dařilo provádět jen u omezeného počtu exoplanet. Přítomnost helia naznačuje, že planeta si i přes svou blízkost k mateřské hvězdě a dlouhou dobu vystavení jejímu záření dokázala udržet plynný obal, což může vědcům pomoci lépe pochopit, jak se atmosféry na podobných tělesech vyvíjejí a za jakých podmínek přežívají.

Vědci k detekci helia využili pokročilé spektroskopické metody, které umožňují analyzovat světlo procházející atmosférou planety během jejího přechodu přes mateřskou hvězdu. Právě tímto způsobem lze identifikovat chemické složení plynného obalu i u planet, které jsou od Země vzdáleny desítky světelných let a jejichž přímé pozorování je nemožné.

Reakce odborné komunity na nový objev byly nadšené. „It's absolutely exciting,“ uvedl Edward Schwieterman, docent astrobiologie na Kalifornské univerzitě v Riverside, který se dlouhodobě zabývá studiem atmosfér exoplanet a možnostmi hledání známek obyvatelnosti mimo sluneční soustavu. Jeho reakce odráží širší nadšení, které objev v astronomické obci vyvolal, jelikož LHS 1140 b patří mezi planety, které jsou dlouhodobě sledovány jako potenciálně zajímavé cíle pro další výzkum.

Planeta LHS 1140 b se nachází v takzvané obyvatelné zóně své hvězdy, tedy v oblasti, kde by za příznivých podmínek mohla existovat kapalná voda. Vzhledem k nízké odhadované povrchové teplotě však vědci předpokládají, že podmínky na planetě jsou spíše extrémní a odlišné od pozemských. Přesto detekce helia otevírá nové otázky ohledně složení a struktury atmosféry, včetně možnosti přítomnosti dalších plynů, které dosud nebyly identifikovány.

Odborníci zdůrazňují, že objev helia sám o sobě neznamená důkaz obyvatelnosti planety, ale poskytuje cenné informace o tom, jak atmosféry na super-Zemích obíhajících kolem červených trpaslíků fungují. Vzhledem k tomu, že červení trpaslíci patří mezi nejběžnější typ hvězd v naší galax