Vance mluví o „konci časů“, Antikristu a satanském vlivu AI na manželství

Americký viceprezident JD Vance v rozhovoru pro podcast moderovaný Brycem Crawfordem prohlásil, že se snaží konat „co nejvíce Boží práce“, a dodal, že pokud by jeho politické úsilí nakonec přispělo ke „konci časů“, bylo by to podle něj v pořádku. Výroky, publikované 5. září 2026, vyvolaly rozsáhlou diskusi o tom, nakolik náboženské přesvědčení ovlivňuje uvažování druhého muže americké administrativy.

Vance se v rozhovoru pustil i do spekulací o biblické apokalyse. Připustil, že přesný časový rámec „konce časů“ zůstává nejistý, ale otevřeně uvažoval o tom, kdo by mohl být Antikristem – a nevyloučil ani jméno bývalého prezidenta Donalda Trumpa. „Pokud Trump šíleně spustí Armageddon, můžeme se utěšovat tím, že to bylo součástí největšího plánu MAGA,“ uvedl viceprezident, přičemž výrok byl podle všeho míněn napůl žertem, napůl vážně.

Kromě apokalyptických úvah se Vance vyjádřil i k tématu umělé inteligence. Za podezřelé z „satanistického vlivu“ označil konkrétně AI nástroje nabízející manželské poradenství. Podle jeho slov jde o oblast, kde by se moderní technologie neměly plést do otázek, které náleží víře, rodině a tradičním hodnotám.

Autor textu, britský lékař a emeritní profesor Edzard Ernst, dlouhodobě známý kritickým pohledem na pseudovědecké a iracionální přístupy ve zdravotnictví i veřejném životě, Vanceovy výroky zasazuje do širšího kontextu jeho politických, ekonomických a environmentálních postojů. Podle Ernsta prolínání náboženské eschatologie s praktickou politikou vyvolává otázky, nakolik jsou rozhodnutí týkající se ekonomiky, klimatu či zahraniční politiky ovlivněna vírou v blížící se „konec časů“ – a zda takové uvažování nemá reálné dopady na fungování státu.

Vanceovy výroky zároveň otevřely diskusi o duševním zdraví a politické racionalitě vysoce postavených představitelů. Kritici upozorňují, že spojování apokalyptických scénářů s běžnou politickou agendou může normalizovat extrémní rétoriku a oslabovat důvěru veřejnosti v racionální rozhodování na nejvyšších postech výkonné moci. Zastánci viceprezidenta naopak argumentují, že jde o osobní vyjádření náboženské víry, které nelze automaticky ztotožňovat s oficiální politikou administrativy.

Vance se v minulosti opakovaně hlásil ke konzervativnímu křesťanství a svou víru veřejně prezentoval jako součást svého politického i osobního směřování. Aktuální výroky o „Boží práci“ a možném konci časů však podle pozorovatelů posouvají tuto rétoriku do neobvykle konkrétní roviny, kdy viceprezident spojuje osobní eschatologická očekávání s hodnocením konkrétních politických osobností, včetně bývalého prezidenta.

Zástupci Bílého domu se k výrokům bezprostředně nevyjádřili. Není jasné, zda a jak budou komentáře reflektovány v oficiální komunikaci administrativy, ani zda Vance zamýšlel svá slova jako doslovné vyjádření přesvědčení, nebo spíše jako rétorickou nadsázku určenou publiku podcastu.

Rozhovor, který proběhl v rámci diskusního formátu vedeného Brycem Crawfordem, se neomezil pouze na náboženská témata. Vance v něm podle dostupných informací komentoval i širší otázky týkající se směřování americké společnosti, včetně ekonomických výzev a environmentálních otázek, které zasazoval do kontextu svého přesvědčení o blížícím se naplnění biblických proroctví.

Edzard Ernst ve svém textu uzavírá, že bez ohledu na to, zda šlo o vážně míněné výroky nebo rétorické zveličení, jejich zveřejnění opětovně otevírá téma, do jaké míry by osobní náboženské přesvědčení mělo být přítomno ve veřejných vystoupeních vysoce postavených politiků – a jaké důsledky to může mít pro vnímání jejich schopnosti racionálně spravovat státní záležitosti.