Vědci na Islandu zjistili, že ryby v teplejších vodách tloustnou a mají pomalejší metabolismus

Vědci z Univerzity v Glasgow zveřejnili nová zjištění o tom, jak se ryby přizpůsobují dlouhodobému životu v teplejší vodě. Výzkumný tým se zaměřil na populace ryb žijící v takzvaných islandských „horkých vanách – přírodních vodních útvarech ohřívaných geotermální aktivitou, které dlouhodobě udržují vyšší teplotu než okolní vodní toky a jezera. Tyto lokality nabízejí jedinečnou příležitost sledovat, jak se organismy vyvíjejí a mění v podmínkách, které se blíží scénářům předpokládaným v souvislosti s postupujícím oteplováním planety.

Podle výzkumníků ryby žijící v teplejších vodách vykazují oproti svým příbuzným z chladnějších lokalit výrazné behaviorální i biologické odlišnosti. Mezi nejvýraznější zjištění patří sklon k obezitě, tendence k přejídání a celkově nižší metabolismus ve srovnání s rybami žijícími v běžných teplotních podmínkách. Tyto výsledky podle vědců naznačují, že teplejší prostředí nemusí na živočichy nutně působit tak, jak se dosud často předpokládalo, tedy zrychlením metabolických procesů a celkově vyšší energetickou náročností organismu.

Zvýšená teplota vody podle logiky, kterou vědci dříve často zastávali, měla vést k urychlení metabolismu ryb, a tím i k vyšší potřebě energie a potravy. Nová data z islandského výzkumu ale ukazují opačný, respektive komplikovanější vzorec chování. Ryby v teplejších vodách sice mohou přijímat více potravy, než by odpovídalo jejich skutečné energetické potřebě, což vede právě k pozorované obezitě, avšak jejich metabolismus se zároveň nezrychluje úměrně očekávání. Tato kombinace – přejídání spojené s relativně nízkým metabolismem – představuje podle autorů studie neočekávaný a v mnoha ohledech znepokojivý jev.

Výzkumníci upozorňují, že podobné adaptační mechanismy mohou mít dlouhodobé důsledky pro celé ekosystémy, protože změny v tělesné hmotnosti, chování při hledání potravy a energetickém hospodaření ryb ovlivňují nejen jednotlivé populace, ale i potravní řetězce, jichž jsou tyto ryby součástí. Obézní jedinci s pomalejším metabolismem mohou mít odlišnou reprodukční úspěšnost, jinou náchylnost k predaci nebo nemocem a mohou se odlišně chovat i v kontextu sezónních migrací či hledání potravy.

Island byl pro výzkum vybrán záměrně, protože nabízí přirozené „experimentální podmínky, které by bylo obtížné a nákladné simulovat v laboratorním prostředí. Geotermálně ohřívané vodní útvary představují dlouhodobě stabilní teplotní gradienty, díky nimž mohou vědci porovnávat populace ryb žijící jen několik desítek či stovek metrů od sebe, avšak v odlišných teplotních podmínkách. Tento přístup umožňuje oddělit vliv samotné teploty od jiných proměnných, jako je zeměpisná poloha, dostupnost potravy v širším regionu nebo genetická odlišnost vzdálenějších populací.

Výsledky výzkumu podle vědců z Glasgow přinášejí důležitý příspěvek do širší debaty o tom, jak se vodní živočichové budou vyrovnávat s postupujícím oteplováním vodních ekosystémů po celém světě. Pokud se totiž podobné vzorce chování – tedy sklon k přejídání a zpomalenému metabolismu – objevují i u jiných druhů ryb v teplejších vodách mimo Island, mohlo by to znamenat, že dosavadní modely predikující