V Efezu objevili 1200 let staré ostatky dvojčat pohřbených v bývalé latríně

Archeologové objevili v Turecku pozůstatky dvojčat starých přibližně 1 200 let, jejichž hrob se nacházel poblíž chrámu Artemis v Efezu. Nález přináší neobvyklý pohled na dětskou úmrtnost a pohřební praktiky ve střední byzantské době, tedy v 8. a 9. století, kdy byl hrob s kosterními pozůstatky zřízen.

Kojenci byli uloženi v opuštěné latríně, která ztratila svou původní funkci a byla v pozdější době využita jako pohřební místo. Latrína sama o sobě má starší historii – vznikla ve 2. nebo 3. století a byla později připojena k římskému odeu. Toto odeum bylo postaveno již v 1. století v rámci posvátného okrsku spjatého s chrámem Artemis, jedním z nejvýznamnějších náboženských center starověkého světa.

Podle odborníků dvojčata zemřela pravděpodobně krátce před porodem nebo krátce po něm, což naznačuje komplikovaný porod nebo jiné zdravotní komplikace spojené s těhotenstvím. U jednoho z dvojčat výzkumníci zaznamenali neobvyklou anatomickou odchylku – extra žebro, což může poukazovat na vrozenou vývojovou vadu nebo genetickou predispozici, jejíž přesnou příčinu se však z dostupných pozůstatků nepodařilo určit.

Nález byl podrobně popsán ve studii, kterou 13. července zveřejnil odborný časopis Childhood in the Past, zaměřený na archeologii dětství a raného lidského vývoje. Mezi spoluautorkami studie figurují Lilli Zabrana a Caroline Partiot, které se na výzkumu podílely a interpretovaly kontext i okolnosti pohřbu.

Skutečnost, že kojenci byli pohřbeni v prostoru bývalé latríny, a nikoli na standardním pohřebišti, vzbuzuje mezi badateli otázky ohledně tehdejších pohřebních zvyklostí spojených s velmi mladými nebo nenarozenými dětmi. V byzantské éře se totiž zacházení s pozůstatky novorozenců či potracených plodů často lišilo od pohřbívání dospělých a starších dětí, a to i z důvodů náboženských a společenských norem té doby.

Lokalita, kde byl hrob objeven, má navíc dlouhou a vrstevnatou historii. Odeum, k němuž byla latrína původně přičleněna, sloužilo jako místo shromáždění a kulturních akcí v rámci posvátného okrsku zasvěceného bohyni Artemis. Efez byl v antice jedním z nejvýznamnějších měst na pobřeží dnešního Turecka a jeho chrám Artemis patřil mezi sedm divů starověkého světa. Postupné proměny využití prostoru – od veřejné budovy přes sanitární zařízení až po pohřební místo – odrážejí dlouhodobý vývoj města i proměny jeho společenských a náboženských funkcí v průběhu staletí.

Vědci nyní plánují další analýzy, které by mohly odhalit více informací o zdravotním stavu dvojčat a případných příčinách jejich úmrtí. Zvláštní pozornost bude věnována právě onomu extra žebru, jehož výskyt může souviset buď s dědičnou vlastností, nebo s vývojovou anomálií vzniklou během těhotenství. Přesnější určení příčiny by mohlo přispět k pochopení zdravotní péče a porodnických znalostí v období střední byzantské éry.

Nález v Efezu tak nabízí vzácný pohled do intimní a často opomíjené oblasti historie – do způsobu, jakým společnost té doby zacházela s úmrtím nejmladších členů komunity. Zároveň dokládá, jak se konkrétní místa v rámci starověkých měst v průběhu staletí měnila a nabývala nových významů, od ve