Australští vědci poprvé vymezili systémy, které přinášejí více tropického deště než cyklony

Australští vědci poprvé identifikovali a sledovali systémy počasí, které jsou v součtu pro tropické srážky důležitější než tropické cyklony. Zjištění je zajímavé zejména proto, že právě cyklony bývají s extrémním deštěm v tropech spojovány nejčastěji, a pozornost se jim proto věnuje nejvíc. Studie, která výsledky popisuje, vyšla v odborném časopise Weather and Climate Dynamics.

Podle autorů práce dosud chyběl způsob, jak tyto jiné deštivé systémy v tropech systematicky vymezit a sledovat v čase. Tropické cyklony jsou výrazné, dobře pozorovatelné a jejich dráhy se dlouhodobě evidují, takže jejich podíl na srážkách je poměrně dobře zmapovaný. Mnohem hůře se uchopují další typy tropických systémů, které přinášejí déšť, ale nemají tak jasně definovanou podobu. Australští výzkumníci tuto mezeru zaplnili tím, že je dokázali identifikovat a následně sledovat v průběhu jejich vývoje.

Klíčový závěr studie spočívá v porovnání celkového příspěvku. Zatímco jednotlivý tropický cyklon dokáže přinést obrovské množství vody najednou, systémy, které vědci nově popsali, dohromady přispívají k tropickému úhrnu srážek víc než všechny cyklony dohromady. Jde tedy o rozdíl mezi dramatickou, ale relativně vzácnou událostí a každodenním, rozptýleným dějem, který se ve výsledku podílí na celkovém množství spadlé vody větší měrou.

Tropický déšť přitom hraje zásadní roli nejen pro lokální zemědělství a zásobování vodou, ale i pro atmosférickou cirkulaci. Uvolňování tepla při kondenzaci vodní páry v tropech patří k důležitým hnacím silám globálního proudění vzduchu. Jakákoli změna v tom, jak a kde v tropech prší, proto může mít dopady daleko za hranicemi tohoto pásma.

Autoři zdůrazňují, že jejich přístup otevírá nový způsob zkoumání toho, jak se může tropický déšť měnit při oteplování Země. Dosavadní úvahy o budoucím vývoji tropických srážek se často opíraly o celkové statistiky nebo o chování cyklonů. Možnost sledovat konkrétní typy systémů, které za většinu srážek skutečně odpovídají, umožňuje ptát se přesněji: zda se mění jejich četnost, intenzita, velikost nebo trvání, a jak se tyto změny promítají do celkových úhrnů.

Studie nepřináší hotové odpovědi na to, jak se tropické srážky v budoucnu změní. Představuje spíš nástroj a metodický rámec, na který mohou navázat další práce. Právě schopnost systémy nejen zachytit v jednom okamžiku, ale sledovat je během jejich života, je podle výzkumníků důležitým krokem. Umožňuje totiž oddělit otázku, kolik srážek konkrétní systém přinese, od otázky, kolik takových systémů vznikne.

Pro klimatické modelování může být tento přístup užitečný i z praktického hlediska. Klimatické modely mají dlouhodobě potíže s přesným zachycením tropických srážek, které závisejí na procesech probíhajících v menších měřítcích, než jaká modely běžně rozlišují. Pokud je známo, které typy systémů dávají největší podíl na srážkách, lze lépe posoudit, zda je modely vystihují věrohodně, a případně zaměřit úsilí na jejich zlepšení.

Výsledky také připomínají, že veřejná i odborná pozornost se při diskusi o extrémním počasí často soustředí na nejnápadnější jevy. Tropické cyklony samozřejmě zůstávají nebezpečné a jejich dopady na pobřežní oblasti jsou citelné. Nová studie ale ukazuje, že pro celkové množství vody, která v tropech spadne, jsou rozhodující jiné systémy, jež zůstávaly méně viditelné.

Práce australských vědců tak posouvá základ, na němž lze stavět budoucí výzkum tropických srážek. Zda se oteplováním planety budou jednotlivé typy deštivých systémů chovat odlišně, bude předmětem dalšího bádání, k němuž nyní vzniklo nové východisko.