Umělá inteligence zvyšuje spotřebu energie datových center i zátěž na klima

Umělá inteligence se v posledních letech stala běžnou součástí každodenního života – od vyhledávání informací přes psaní textů až po generování obrázků. Málokdo si však uvědomuje, jaký dopad má tato technologie na životní prostředí. Podle analýzy publikované 8. srpna 2026 novinářkou Katarinou Zimmer, vycházející ze zdrojů Live Science a Knowable Magazine, spotřeba energie spojená s provozem datových center dramaticky roste a s ní i zátěž na klima a vodní zdroje.

Datová centra, která pohánějí nejen AI nástroje, ale i cloudové služby a internet obecně, dnes spotřebují celosvětově 414 terawatthodin elektřiny ročně, což odpovídá zhruba 1,5 procenta veškeré globální spotřeby elektřiny. Ještě před několika lety se tato spotřeba zvyšovala o přibližně 12 procent ročně, ale v roce 2025 tempo růstu zrychlilo na 17 procent. Podle odhadů uvedených v analýze by se poptávka po elektřině pro datová centra měla do roku 2030 více než zdvojnásobit – a hlavním důvodem je právě rostoucí využívání umělé inteligence.

Popularita nástrojů jako Gemini od Googlu nebo ChatGPT od OpenAI znamená, že miliony lidí denně zadávají dotazy, které je nutné zpracovat na výkonných serverech. Tento proces vyžaduje nejen elektřinu, ale i vodu na chlazení zařízení, a produkuje také emise oxidu uhličitého. Google podle vlastních odhadů uvádí, že jeho chatbot Gemini spotřebuje na jeden průměrný textový dotaz přibližně 0,24 watthodiny elektřiny. K tomu je potřeba asi 0,26 mililitru vody a dotaz způsobí emise přibližně 0,03 gramu oxidu uhličitého.

Na první pohled se tato čísla mohou zdát zanedbatelná. Problém je ale v obrovském měřítku, ve kterém se AI nástroje používají – dotazy se počítají v miliardách denně, a s rostoucí popularitou generativní umělé inteligence, včetně generování obrázků a videí, které jsou energeticky náročnější než텍textové odpovědi, se celková zátěž dále zvyšuje.

Odborníci upozorňují, že spotřeba energie a vody se výrazně liší podle typu úlohy, kterou AI vykonává. Generování obrázku nebo videa vyžaduje podstatně více výpočetního výkonu než zpracování jednoduchého textového dotazu, a tedy i více elektřiny a vody. Rostoucí trend využívání multimediálních AI nástrojů proto podle analýzy představuje zvláštní výzvu pro budoucí plánování energetické infrastruktury.

Vzhledem k tomu, že datová centra jsou často umístěna v oblastech s omezenými vodními zdroji, vyvolává jejich spotřeba vody na chlazení další otázky ohledně udržitelnosti. Stejně tak zvyšující se poptávka po elektřině klade tlak na energetické sítě, které musí zajistit dostatečnou kapacitu, aniž by to znamenalo návrat k fosilním palivům nebo zpomalení přechodu na obnovitelné zdroje energie.

Podle odbornice na téma Ivany Drobnjak z University College London mají i zdánlivě drobná rozhodnutí jednotlivců význam. „Jednotlivé volby nejsou bezvýznamné a některé jsou mocnější, než si lidé uvědomují,“ uvedla Drobnjak. Tento výrok naznačuje, že způsob, jakým lidé používají AI nástroje – tedy jak často je využívají a k jakým účelům – může mít kumulativní dopad na celkovou spotřebu energie a vody.

Analýza rovněž upozorňuje, že diskuse o environmentálním dopadu umělé inteligence se dosud soustředí především na technický a firemní rozměr, tedy na to, jak velké technologické společnosti optimalizují své datové centrum a snižují emise. Méně pozornosti je věnováno roli běžných uživatelů a jejich individuálním návykům při používání těchto nástrojů.

S tím, jak umělá inteligence pronikla do vyhledávačů, e-mailových klientů, kancelářských aplikací i mobilních telefonů, se stává součástí běžného dne mnoha lidí, často aniž by si to plně uvědomovali. Právě tato všudypřítomnost podle expertů zvyšuje důležitost diskuse o odpovědném a informovaném používání AI technologií, a to i s ohledem na jejich reálný dopad na klima a přírodní zdroje.