Rover Curiosity slaví čtrnáct let na Marsu a pokračuje ve výzkumu hornin

Rover Curiosity, který na Marsu přistál 6. srpna 2012 v 05:17 UTC, letos oslavil čtrnácté výročí své mise. Mise Mars Science Laboratory, kterou provozuje NASA, si výročí připomněla na sol 4976, tedy v den, který podle marsovského kalendáře odpovídá 4976. dni od přistání. Vozítko se v té době nacházelo na svahu s náklonem 24 stupňů a v předchozích dnech ujelo přibližně 46 stop, tedy 14 metrů.

K výročí se vyjádřila Susanne P. Schwenzer, profesorka planetární mineralogie, která je součástí týmu misí. Ve svém vzpomínání popsala emoce spojené s přistáním roveru: I still remember watching the buildup to the entry phase on 'Eyes on the Solar System' and then I don't remember much until I heard the words, 'We are safe on Mars.' Tato slova vystihují napětí, které přistání provázelo – Curiosity tehdy prošlo komplexní sekvencí přistávacího manévru, jenž se od té doby stal symbolem technologické odvahy NASA.

Čtrnáct let po přistání rover pokračuje ve své vědecké práci beze změny intenzity. Tým se v posledních dnech zaměřil na analýzu hornin v oblasti s pojmenovanými cíli měření, mezi něž patří lokality Tunas Khasa, Villarrica, Lago Rupanco, Chulipa Punta, La Linea, Tiraque, Salar de Gorbea, Uriondo, Tres Morros, Laguna Del Eulogio, Laguna de Pozuelo, Rio Tranquilo a Rio Juncalito. Tato jména, tradičně inspirovaná geografií Jižní Ameriky, slouží ke katalogizaci konkrétních míst zkoumaných rozličnými přístroji vozítka.

Vědecký tým využil kombinaci nástrojů, které Curiosity nese na palubě už od svého startu. Spektrometr APXS analyzoval chemické složení hornin, ChemCam pomocí laseru zkoumala jejich mineralogické vlastnosti na dálku, mikroskopická kamera MAHLI zaznamenávala detailní snímky povrchových struktur a kamerový systém Mastcam pořizoval širší panoramatické záběry terénu. Tato kombinace umožňuje vědcům skládat komplexní obraz geologické historie oblasti, kterou rover právě prochází.

Kromě samotného vědeckého výzkumu se tým věnoval i běžné údržbě vozítka, včetně čištění sloupce přístroje SAM (Sample Analysis at Mars), který slouží k detailní chemické analýze vzorků půdy a hornin. Provedeny byly také snímky pomocí UV senzoru přístroje REMS, který monitoruje atmosférické podmínky na povrchu planety, včetně teploty, tlaku, vlhkosti a intenzity ultrafialového záření.

Vědci se v posledním období soustředí zejména na zkoumání různých vrstev hornin v oblasti, kterou Curiosity prochází. Cílem je najít takzvané křížové vrstvy – geologické útvary, které vznikají v důsledku pohybu vody, větru nebo sedimentů a mohou poskytnout cenné informace o dávném prostředí Marsu, jeho klimatu a případné přítomnosti vody v minulosti. Taková zjištění jsou klíčová pro pochopení, zda mohl Mars v minulosti hostit podmínky vhodné pro život.

Souběžně s geologickým výzkumem tým nepřestává monitorovat atmosférické jevy, včetně prachových vírů, které jsou na povrchu Marsu běžným meteorologickým jevem. Sledování těchto vírů pomáhá vědcům lépe porozumět dynamice marsovské atmosféry a jejímu vlivu na povrchové podmínky, což má význam i pro plánování budoucích misí na planetu.

Curiosity od svého přistání v roce 2012 ujelo na povrchu Marsu desítky kilometrů a poskytlo vědcům obrovské množství dat o geologii, klimatu a potenciální obyvatelnosti planety v minulosti. Mise, která byla původně plánována na dva roky, tak i po čtrnácti letech pokračuje a rover zůstává jedním z klíčových nástrojů pro výzkum rudé planety. Tým NASA plánuje pokračovat ve výzkumu vrstevnaté oblasti, ve které se vozítko aktuálně nachází, a očekává, že další analýzy přinesou nové poznatky o geologické minulosti Marsu.