Dvacet let od degradace Pluta na trpasličí planetu se spory o jeho status nezmírnily

Před dvaceti lety, přesněji 24. srpna 2006, přišlo Pluto o svůj status planety. Mezinárodní astronomická unie (IAU) tehdy rozhodla o jeho přeřazení do nově vytvořené kategorie trpasličích planet, a připravila tak deváté těleso sluneční soustavy o titul, který si drželo od svého objevu v roce 1930. Dvě dekády od tohoto rozhodnutí zůstává otázka Plutova statusu předmětem diskusí mezi odborníky i laickou veřejností.

Důvodem přeřazení byl objev dalších těles podobných Plutu v takzvaném Kuiperově pásu, oblasti za drahou Neptunu plné ledových objektů. Astronomové zjistili, že Pluto není ojedinělým tělesem, ale jedním z mnoha podobných objektů obíhajících Slunce v této vzdálené oblasti sluneční soustavy. To vyvolalo potřebu jasněji definovat, co vlastně planetu dělá planetou.

IAU proto formulovala definici, podle níž je planetou nebeské těleso v sluneční soustavě, které obíhá kolem slunce, má dostatečnou hmotnost, aby dosáhlo hydrostatické rovnováhy a 'vyčistilo okolí' kolem své dráhy. Právě třetí podmínka se Plutu stala osudnou. Jeho dráhu totiž kříží další tělesa a Pluto tak nedokázalo svou dráhu od okolního materiálu vyčistit. Naproti tomu trpasličí planeta je podle definice IAU objekt obíhající kolem Slunce, který je dostatečně velký, aby se formoval do téměř kulatého tvaru, ale nedokázal vyčistit svou dráhu od trosek. Do této kategorie bylo Pluto po svém přeřazení zařazeno.

Rozhodnutí IAU vyvolalo vlnu nevole, která neutichla dodnes. Svědčí o tom i petice z roku 2024, kterou podepsalo více než tisíc lidí a která požaduje obnovení Plutova statusu planety. Debata o tom, zda bylo rozhodnutí astronomické unie správné, tak přetrvává i dvacet let po jeho přijetí.

Kategorie trpasličích planet přitom zdaleka není uzavřenou skupinou. Podle odhadů astronomů může ve sluneční soustavě existovat až sto dalších trpasličích planet, které dosud nebyly objeveny. Mezi již známé trpasličí planety patří například Eris, těleso o šířce zhruba 1 445 mil (2 326 kilometrů), které svou velikostí Pluto téměř dosahuje a jehož objev byl jedním z impulzů vedoucích k celé reklasifikaci. Nejblíže Zemi se nachází trpasličí planeta Ceres, kterou astronomové objevili už v roce 1801 a která obíhá v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.

Případ Ceres přitom ukazuje, že Pluto nebylo prvním tělesem, které prošlo podobnou proměnou klasifikace. Ceres byla po svém objevu rovněž považována za planetu, později byla přeřazena mezi asteroidy a nakonec skončila v kategorii trpasličích planet společně s Plutem. Historie tak naznačuje, že klasifikace nebeských těles se může měnit s tím, jak roste množství dostupných astronomických poznatků.

Dvacet let po svém přeřazení zůstává Pluto symbolem debaty o tom, jak přesně definovat pojmy, které se zdály být samozřejmé. Ačkoli vědecká obec dnes většinově akceptuje definici IAU z roku 2006, veřejná diskuse a petice ukazují, že emocionální vazba k Plutu jako deváté planetě mezi mnoha lidmi přetrvává. S dalším očekávaným objevováním nových trpasličích planet v Kuiperově pásu a dalších oblastech sluneční soustavy je pravděpodobné, že otázka klasifikace nebeských těles bude i nadále aktuálním tématem astronomického výzkumu.