Švýcarské ledovce letos přišly o zimní sníh už koncem června, varují vědci

Švýcarské ledovce letos přišly o veškerý sníh nahromaděný během zimy již 29. června, tedy o tři měsíce dříve, než by odpovídalo zdravému stavu ledovcového systému. Datum, kdy sníh z předchozí zimní sezóny na ledovcích zcela roztaje a ledovcová hmota se začne ztenčovat přímo, se odborně označuje jako Den ztráty ledu (Glacier Loss Day). Čím dříve tento den nastane, tím déle jsou ledovce v daném roce vystaveny přímému tání a ztrátě objemu.

Matthias Huss, vedoucí švýcarské sítě monitorování ledovců GLAMOS, k letošnímu datu uvedl, že bylo o tři měsíce příliš brzy, ve srovnání se zdravým stavem. Podle jeho slov jde o jasný signál toho, jak výrazně se posunula dynamika tání švýcarských ledovců oproti stavu, který by byl z hlediska dlouhodobé stability ledovcových hmot udržitelný.

Den ztráty ledu se v posledních letech posouvá stále dříve v kalendáři. Zatímco dříve k němu docházelo typicky až koncem léta nebo na začátku podzimu, letošní konec června ukazuje, že sněhová pokrývka z uplynulé zimy byla nedostatečná a teploty umožnily její rychlé odtání. Jakmile ochranná vrstva sněhu zmizí, tmavší led pod ní pohlcuje více slunečního záření, což proces tání dále urychluje. Ledovce tak zůstávají po zbytek léta a část podzimu vystaveny přímé ztrátě hmoty bez ochrany, kterou jim čerstvý sníh běžně poskytuje.

Síť GLAMOS dlouhodobě sleduje stav švýcarských ledovců prostřednictvím měření na desítkách lokalit po celé zemi. Data shromážděná touto sítí patří mezi klíčové zdroje informací o vývoji alpských ledovců a slouží jako podklad pro srovnání s předchozími roky i pro odhady budoucího vývoje. Právě díky dlouhodobým řadám měření mohou odborníci jako Huss hodnotit, zda je aktuální sezóna v souladu s historickým průměrem, nebo zda se od něj výrazně odchyluje.

Švýcarské ledovce v posledních letech opakovaně zaznamenávají výrazné úbytky objemu. Rychlejší nástup Dne ztráty ledu je jedním z ukazatelů, které tento trend potvrzují. Časnější datum znamená, že ledovce stráví více měsíců v roce bez ochranné sněhové vrstvy, což zvyšuje celkovou roční ztrátu ledu. Tento vývoj má dopad nejen na samotné ledovce, ale i na vodní zdroje v alpském regionu, který ledovcovou vodu využívá zejména v letních měsících, kdy je srážek méně.

Švýcarsko patří mezi země s nejrozsáhlejším systémem sledování ledovců v Evropě, což umožňuje poměrně přesné datování okamžiku, kdy zimní sníh zcela zmizí. Právě proto je švýcarský Den ztráty ledu často citován jako indikátor širšího vývoje v celém alpském pásmu, byť konkrétní data se mohou lišit ledovec od ledovce podle nadmořské výšky, expozice a lokálních klimatických podmínek.

Odborníci upozorňují, že jednotlivá čísla z jednoho roku je třeba vnímat v kontextu dlouhodobých trendů. I tak ale letošní posun o tři měsíce oproti zdravému stavu představuje výrazný signál, který podle Hussova vyjádření odráží pokračující nerovnováhu mezi množstvím sněhu nahromaděného v zimě a rychlostí jeho odtání v následujícím období. Čím dříve v roce Den ztráty ledu nastane, tím déle jsou ledovce vystaveny podmínkám, které vedou k trvalému úbytku jejich hmoty.

Sledování Dne ztráty ledu tak zůstává jedním z nástrojů, které GLAMOS a další instituce používají k monitorování stavu švýcarských ledovců v reálném čase. Výsledky letošní sezóny budou pravděpodobně součástí širšího hodnocení, které se sestavuje na konci léta a podzimu, kdy je možné porovnat celkovou bilanci hmoty jednotlivých ledovců s předchozími lety a doplnit tak obraz o dlouhodobém vývoji ledovcových hmot ve Švýcarsku.