Studie z grónského firnu odhalila minimum shlukovaných izotopů metanu z roku 1993

Nová studie publikovaná 15. července 2026 v časopise Science Advances přináší podrobnější pohled na vývoj koncentrací metanu v atmosféře během průmyslové éry. Vědci se zaměřili na takzvané shlukované izotopy metanu, jejichž analýza umožňuje lépe rozklíčovat, jak a proč se hladiny tohoto skleníkového plynu v posledních desetiletích měnily.

Metan (CH4) patří mezi nejhojnější skleníkové plyny v zemské atmosféře a je 28krát účinnější než oxid uhličitý při zadržování tepla. Přesné pochopení jeho historického vývoje je proto klíčové pro modelování klimatických změn a odhad budoucího vývoje teplot na planetě.

Výzkumníci pro svou analýzu využili vzorky firnu – vrstvy mezi sněhem a ledovcem, v níž zůstává uzavřený vzduch z minulosti. Vzorky byly odebrány během expedice v Grónsku v roce 2018 a obsahovaly vzduch starý přibližně 30 let, tedy zachycující atmosférické podmínky z počátku 90. let minulého století.

Na analýze vzorků spolupracovali odborníci z Utrecht University a University of Maryland. Mezi autory studie je i geochemik Jiayang Sun. Tým zjistil, že koncentrace shlukovaných molekul metanu dosáhly svého minima v roce 1993. Tento údaj podle vědců poskytuje důležitý referenční bod pro pochopení toho, jak se zdroje metanu v atmosféře v průběhu času proměňovaly.

Studie získala pozitivní ohlas od odborníků, kteří se na jejím vzniku nepodíleli. Euan Nisbet, emeritní profesor na Royal Holloway University of London, ji označil za „velmi kvalitní studii“. Podobně se vyjádřil i Edwin Schauble, geochemik z Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA), podle kterého má výzkum potenciál být významným přínosem pro obor.

Analýza shlukovaných izotopů metanu představuje relativně novou metodu, která vědcům umožňuje rozlišovat mezi různými zdroji tohoto plynu – například mezi metanem vznikajícím při spalování fosilních paliv, mikrobiální činností v mokřadech nebo zemědělství. Díky vzorkům uchovaným ve firnu mohou výzkumníci nahlédnout do atmosférické historie a sledovat, jak se poměr těchto zdrojů v průběhu průmyslové éry vyvíjel.

Výsledky z grónské expedice tak doplňují mozaiku poznatků o tom, jak lidská činnost ovlivnila složení atmosféry v posledních desetiletích. Přesnější odhady historických koncentrací metanu mohou pomoci vylepšit klimatické modely a lépe předvídat, jak se bude tento silný skleníkový plyn chovat v budoucnu v souvislosti s pokračujícími emisemi i případnými opatřeními na jejich omezení.