Studie: tání Grónska výrazně oslabí atlantické proudy AMOC do roku 2100 i 2300

Nová studie publikovaná 21. července 2026 ukazuje, že tání grónského ledovce povede k dalšímu, výraznému oslabení klíčových atlantických mořských proudů, byť je nezastaví úplně. Výzkumníci dospěli k závěru, že jde o „silné oslabení, ne zastavení“ takzvané Atlantické meridionální obrácené cirkulace, systému proudů označovaného zkratkou AMOC, který hraje zásadní roli v regulaci klimatu na obou stranách Atlantiku.

Podle autorů studie přispěje tání grónského ledu k dalšímu poklesu intenzity AMOC o 10 až 20 procent do roku 2100. AMOC je v současnosti nejslabší za více než 1000 let, což vědci přičítají kombinaci tání arktického ledu a rostoucích teplot oceánu způsobených klimatickou změnou.

Dlouhodobý výhled je podle studie ještě znepokojivější. Pokud tání grónského ledovce bude pokračovat současným tempem, mohlo by do roku 2300 způsobit oslabení AMOC až o dalších 40 procent nad rámec poklesu, který se již očekává z jiných příčin souvisejících s oteplováním planety. Taková míra oslabení by podle výzkumníků znamenala zásadní změnu v chování systému, který ovlivňuje počasí a klima na obrovském území.

AMOC funguje jako jakýsi dopravní pás oceánu – přenáší teplou vodu od rovníku směrem na sever, kde se ochlazuje, klesá do hlubších vrstev a vrací se zpět na jih. Tento koloběh významně ovlivňuje teplotu vzduchu i moří v celém atlantickém regionu. Když se do systému dostává velké množství sladké vody z tajících ledovců, narušuje se hustota mořské vody, což proudění zpomaluje.

Důsledky dalšího oslabení AMOC by podle vědců mohly být citelné na obou stranách Atlantiku i mimo něj. V severozápadní Evropě, včetně Britských ostrovů a Skandinávie, by mohlo dojít k paradoxnímu efektu – navzdory celkovému globálnímu oteplování by se zde mohlo objevovat výrazně chladnější, až mrazivé počasí, protože oslabený proud by méně účinně přinášel teplo od rovníku.

Na východním pobřeží Spojených států by pak podle studie mohlo dojít ke zrychlenému nárůstu hladiny moře. Souvisí to s tím, jak oslabený proud ovlivňuje rozložení vodních mas v Atlantiku – tam, kde proudění zeslábne, se voda může hromadit blíže pobřeží, což zvyšuje riziko záplav a eroze pobřežních oblastí.

Studie také upozorňuje na možné dopady v tropických oblastech kolem rovníku, kde by oslabení AMOC mohlo přispět k suchu. Změny v proudění totiž ovlivňují i rozložení srážek a pohyb monzunových systémů, na nichž jsou závislé miliony lidí zejména v Africe a Jižní Americe.

Vědci varují, že jejich zjištění potvrzují dosavadní obavy z toho, že tání ledovců v Grónsku není jen izolovaným regionálním problémem, ale má dopad na globální klimatický systém. Grónský ledový příkrov obsahuje obrovské množství sladké vody, jejíž postupné uvolňování do oceánu mění základní vlastnosti mořské vody potřebné pro fungování proudů jako AMOC.

Ačkoliv výzkum nepotvrzuje nejextrémnější scénáře, podle kterých by mohlo dojít k úplnému zastavení AMOC, autoři zdůrazňují, že i „jen“ desítky procent oslabení představují vážné riziko pro klimatickou stabilitu regionu. Zdůrazňují také, že čím déle bude tání grónského ledu pokračovat,