Studie: pravidelná konzumace rajčat může zlepšit pozornost i rychlost myšlení

Nová studie zveřejněná 26. září 2026 zkoumala, zda pravidelná konzumace rajčat může ovlivnit kognitivní výkon zdravých dospělých. Výzkum vedl britský lékař Edzard Ernst a výsledky přinášejí zajímavé, byť opatrně formulované poznatky o možném vztahu mezi lykopenem obsaženým v rajčatech a fungováním mozku.

Do studie bylo zařazeno 47 zdravých dospělých ve věku 40 až 55 let. Účastníci prošli tříměsíční intervencí, během níž denně konzumovali koncentrovaný rajčatový protlak v dávce 0,5 gramu na kilogram tělesné hmotnosti, přičemž tato fáze byla porovnávána s obdobím na kontrolní dietě s omezeným obsahem lykopenu. Mezi oběma fázemi byl zařazen jeden měsíc takzvaného washoutu, tedy období bez intervence, které mělo zajistit, že účinky jedné fáze neovlivní výsledky druhé. Studii nakonec dokončilo 42 z původních 47 účastníků.

Výsledky ukázaly měřitelné zlepšení v několika oblastech kognitivních funkcí. U selektivní pozornosti bylo zaznamenáno zlepšení o 7,2 bodu, u rychlosti zpracování informací pak o 8,3 bodu. Menší, ale přesto zaznamenané zlepšení se týkalo i asociativní paměti, kde test shody obličeje a jména vykázal nárůst o 0,8 bodu. Kromě behaviorálních testů autoři sledovali také biologické markery. Hladina plasmatického BDNF, tedy proteinu spojovaného s růstem a přežíváním nervových buněk, vykázala hraniční nárůst s průměrným rozdílem 15,2 ng/mL. Pomocí zobrazovací metody resting-state fMRI byly navíc zaznamenány změny v propojení mozkových sítí u účastníků po období konzumace rajčatového protlaku.

Autoři studie však důrazně zdůrazňují, že navzdory pozorovaným změnám nelze tvrdit, že by rajčatové produkty „přeprogramovávaly mozek nebo měly prokazatelný ochranný účinek na kognitivní funkce. Zjištěné rozdíly byly sice měřitelné, ale jejich velikost a design studie neumožňují vyvodit tak dalekosáhlé závěry, jaké se občas objevují ve zjednodušených interpretacích podobných výzkumů.

Vzhledem k relativně malému počtu účastníků a omezené délce sledování autoři doporučují, aby budoucí výzkum v této oblasti probíhal formou preregistrovaných studií s dostatečnou statistickou silou a se zaslepeným designem. Právě absence zaslepení a menší velikost vzorku patří mezi hlavní limity současné studie, které je třeba zohlednit při interpretaci výsledků.

Rajčata jsou dlouhodobě považována za zdroj antioxidantů, především zmíněného lykopenu, který se spojuje s možnými pozitivními účinky na kardiovaskulární zdraví. Otázka jejich vlivu na kognitivní funkce byla dosud méně prozkoumaná a předkládaná studie patří mezi první pokusy o systematičtější zhodnocení tohoto vztahu pomocí kombinace behaviorálních testů, biomarkerů a zobrazovacích metod mozku.

Vědecká komunita nicméně opakovaně upozorňuje na to, že podobné dietní intervenční studie s malým počtem účastníků a bez dlouhodobého sledování mohou poskytnout pouze předběžné signály, nikoli definitivní důkazy o příčinné souvislosti mezi konzumací konkrétní potraviny a zlepšením mozkových funkcí. Pozorované zlepšení kognitivních skórů může být ovlivněno i dalšími faktory, jako je změna stravovacích návyků jako celku, placebo efekt nebo přirozená variabilita výkonu v opakovaných testech.

Přesto autoři považují výsledky za dostatečně zajímavé na to, aby stály za další zkoumání ve větším měřítku. Doporučují, aby případné navazující studie zahrnovaly větší počet účastníků z různých věkových skupin, delší dobu sledování a přísnější metodologické standardy, včetně již zmíněného zaslepení a předregistrace hypotéz, což by pomohlo eliminovat riziko zkreslení výsledků a zvýšit důvěryhodnost případných budoucích zjištění.

Studie tak spíše než definitivní odpověď nabízí podnět k dalšímu výzkumu vztahu mezi stravou a kognitivními funkcemi ve středním věku, tedy v období, kdy se u některých lidí začínají objevovat první náznaky poklesu určitých mentálních schopností. Otázka, zda a do jaké míry mohou konkrétní potraviny tento proces ovlivnit, zůstává i po zveřejnění této studie nadále otevřená.